Dobrosad: V Dobré vznikl komunitní sad jako živý prostor spolupráce, péče a krajinné obnovy : Moudrá města

V obci Dobrá, ležící v podhůří Beskyd nedaleko Frýdku-Místku, se zrodil pozoruhodný projekt, který v sobě propojuje ekologickou obnovu, komunitní participaci, návrat tradičního sadaření a citlivou práci s krajinou. Dobrosad – jak zní název iniciativy – nevznikl na zelené louce, ale doslova vyrostl z kořenů historického obecního sadu, jehož minulost sahá do 50. let 20. století. Dnes se tento prostor znovu probouzí k životu díky úsilí místního obyvatelstva, odbornictva i zástupkyň a zástupců obce, kteří se rozhodli*y vrátit sad nejen do krajiny, ale především do života komunity.

Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)

Cesta od nápadu k realizaci

Na první pohled by se mohlo zdát, že zanedbaný a zarostlý pozemek na okraji obce, který byl desítky let bez péče, nemá moc co nabídnout. Stromy napadené jmelím, neprůchodné houštiny náletových dřevin, prosychající koruny a ztráta původní struktury sadu působily jako obraz opuštění. Přesto právě v této zanedbanosti spatřily*i Markéta Kozlová, katechetka a Doberská rodačka, Markéta Jedličková, geografka se zápalem pro technologie, a Tomáš Berka, pedagog a předseda Komise pro životní prostředí v Dobré, příležitost – nikoliv k úplnému přetvoření místa, ale naopak k jeho pozvolné, respektující a komunitní obnově.

Myšlenka obnovit zanedbaný a hustě zarostlý sad se poprvé objevila v rámci návrhů do participativního rozpočtu obce v březnu 2023. Následně se projekt začal formovat během rozsáhlé plánovací fáze, která zahrnovala řadu konzultací s odbornictvem z různých oblastí – pomologie, ekologie, biologie, myslivosti i krajinářství. Právě díky těmto mezioborovým diskusím získal návrh jasnější kontury a realistický rámec. Výslednou podobu projektu pak podpořily*i občanky a občané Dobré v rámci veřejného hlasování, které se uskutečnilo na podzim téhož roku. Obecní parcela o rozloze 1,42 hektaru, vedená v katastru nemovitostí jako ovocný sad, se tak stává laboratoří krajinné regenerace a sociální inovace.

Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)

Kořeny, které nezmizely

Záměr obnovy sadu vychází z vědomí historické kontinuity. První myšlenky na založení obecního ovocného sadu na lokalitě zvané Vrchy se objevily již v roce 1948. Realizace proběhla v následujících letech díky obrovskému nasazení místních dobrovolníků*ic, školní mládeže i členstva tehdejších spolků. Půda byla upravována ručně, výsadby probíhaly bez techniky a péče o sad se stala součástí místního veřejného života. Jak však ukazuje úryvek z pamětní knihy obce, postupem času zájem ochaboval, sad nebyl dostatečně chráněn před nelegální sklizní a absence systematické údržby vedla k jeho úpadku. Přesto si i po letech uchoval sad svůj potenciál – jak přírodní, tak kulturní – který dnes projekt Dobrosad rozvíjí.

Cílem iniciativy není pouze zkrášlení zanedbaného území, ale především vytvoření místa, které bude otevřeno všem obyvatelům a obyvatelkám obce bez rozdílu věku. Sad má sloužit jako prostor pro odpočinek, setkávání, vzdělávání i péči o krajinu. Obnovu nelze chápat jen jako výměnu stromů nebo sečení trávy – jedná se o dlouhodobý proces, který spojuje praktické práce s budováním vztahu k místu. Dobrosad vzniká jako prostor, kde se učí odpovědnosti, sousedství, soběstačnosti i respektu k přírodě. Rozhodně nejde o formální plnění dotačních podmínek, ale o pokus navrátit krajině její funkci a komunitě její smysl.

Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)

Odborné vedení a respekt k místu

Revitalizace probíhá podle odborně navrženého harmonogramu. Úvodní fáze zahrnovala vyčištění území od náletových a plevelných dřevin, identifikaci perspektivních stromů z původní výsadby a navržení zásahů, které zohledňují jak ekologické hodnoty, tak rekreační potenciál místa. Projektový tým spolupracoval s pomologem Ing. Bc. Tonym Skřipčákem, který provedl situační zprávu s důrazem na záchranu starých a krajových odrůd. Zjištěno bylo, že mezi starými jabloněmi a slivoněmi se stále nachází stromy schopné plodit, které mají významnou kulturní i genetickou hodnotu. Část těchto stromů byla navržena k zachování, jiné byly ponechány jako torza sloužící hmyzu a ptákům.

V dalších etapách projektu dochází ke zřizování klidových zákoutí, instalaci jednoduchého mobiliáře a přírodních herních prvků pro děti. Zatím byly instalovány houpačky, herní lavičky a výhledový fotorám ve tvaru písmene D. Sad se tak postupně otevírá veřejnosti – nejen fyzicky, ale i symbolicky. Komunitní brigády, přednášky a workshopy jsou součástí širšího záměru vtáhnout obyvatelstvo do aktivní péče o místo. Tyto vzdělávací akce se odehrávají v prostoru místní hasičárny, přednášky jsou tématicky zaměřeny na zahradničení – roubování stromů nebo třeba představení starých krajových odrůd.

Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)

Naposledy se beseda odehrála přímo v terénu, pomolog Tony Skřipčák procházel s účastníky sad a referoval o ozdravném řezu stromů. Na konkrétních stromcích a větvích vysvětloval, kdy, kde a jak prořezávat, a pokoušel se v tomto případě spíše dospělému obecenstvu přiblížit, jak poznat, co konkrétní strom potřebuje.

Markéta Jedličková prozrazuje další plánovanou událost, která se má odehrávat již v srpnu 2025 – ornitologickou procházku Dobrosadem. S panem Kondziolkou se účastníci a účastnice budou mít možnost podívat na ptactvo, které se usídlilo v budkách, jež vyrobily děti ze školní družiny. Terénní přednáška bude tentokrát vhodná jak pro děti, tak i dospělé.

Zatím se sad podařilo uklidit od náletových dřevin a řádně prořezat, jak ale Markéta Jedličková uvádí, je to práce, která průběžně bude pokračovat neustále. „Po posledních kroupách jsme museli opět dost popadaných větví odklízet, včetně vyvráceného stromu.“

Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)

V sadu rovněž probíhá výsadba nových stromů, zejména odrůd, které jsou vhodné pro místní klimatické podmínky a mají vazbu na regionální tradice. Vysazovat se budou jabloně jako Moravská jadernička, Malinové holovouské, Královnino nebo Smiřické vzácné, ale i keře a byliny podporující opylovače. Cílem je vytvořit prostor, který nebude jen estetický, ale také ekologicky funkční. Výběr stromů měl v režii pomolog Tony Skřipčák, který spolupracoval s místním zahradníkem Čestmírem Ježem. Ve spolupráci se zástupci*kyněmi obce podali žádost o dotaci u Agentury ochrany přírody a krajiny, které bylo vyhověno a za finance byly zakoupeny stromky v zahradnictví v Raduni.

Místo, které učí

Sad má potenciál stát se takzvanou živou učebnicí. V plánu je umístění informačních tabulí s popisem druhů, významu biodiverzity nebo výsadby krajových odrůd. Sady podobného typu dnes opět získávají na významu – slouží jako místa praktického environmentálního vzdělávání, podpory opylovačů, zadržování vody v krajině i zvyšování potravinové suverenity. Jsou zde pořádány tématické přednášky, terénní vycházky a je zapojena místní škola s družinou. Zásadní však je, že v Dobrosadu nejde o importovaný model, ale o organický proces, který vychází z místního kontextu, historie a energie lidí, kteří zde žijí.

Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)

Pěstujeme víc než jen stromy

Dobrosad tak přestává být pouze sadem a stává se příběhem o obnově, spolupráci a hledání nových forem soužití s krajinou. V krajině, která byla po desetiletí opomíjena, se dnes znovu pěstuje vztah, a to ke stromům, k půdě, k druhým lidem. Projekt ukazuje, že obnova krajiny nemusí být doménou velkých institucí, ale může vyrůstat zdola, z každodenní péče, z obyčejné sousedské spolupráce.