Víte, že město, obec nebo čtvrť mohou fungovat jako organismy s vlastním metabolismem? Například dešťová a splašková voda či odpady mohou být lokálně využívány. Ideálem je, aby takový organismus spotřeboval co nejméně látek, materiálů a energie z vnějšku a co nejméně toho vyloučil ve formě odpadů. Bohužel technická infrastruktura v České republice nebývá navrhována tak, aby se využívalo přirozených cyklů.

Myšlenka cyklického využívání látek inspirovala lidi z nizozemské akademické, politické a aktivitstické sféry k vytvoření ekologicky šetrné městské čtvrti EVA-Lanxmeer v Culemborgu. Její název tvoří místní pojmenování a zkratka označující Ecologisch Centrum voor Educatie, Voorlichting en Advies, v překladu Ekologické centrum pro vzdělávání, informace a poradenství, které projekt iniciovalo a financovalo. Čtvrť zahrnuje 320 obytných domů, 40 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor, školy, 2,5 hektaru městských farem a dalšího zázemí, včetně restaurace, čajovny a podobně.

Čtvrť vybudovali v polovině devadesátých let na území bývalých zemědělských ploch, které obklopovalo ochranné pásmo zdroje pitné vody. Proto byl cílem projektu co nejšetrnější vodní management. Protože je hospodaření s vodou jedním z největších současných environmentálních problémů, stal se později Lanxmeer vzorem pro další evropská města. V projektu byla zohledněna také energetická a potravinová soběstačnost, důraz byl kladen i na ekologické propojení jednotlivých sídelních prvků a vytvoření takzvané zelené infrastruktury, tedy plánované sítě přírodních a polopřírodních oblastí poskytující různorodé ekosystémové služby. Díky tomu se místu přezdívá park 21. století.

Umělý mokřad v Lanxmeeru. Zdroj: Lamiot / Wikimedia Commons — CC BY-SA 4.0

Šetrné zacházení s vodou a další opatření

Součástí plánování byl adekvátní management takzvané šedé vody. Tento termín označuje splaškovou odpadní vodu bez fekálií a moči, kterou lze po vhodných úpravách efektivně využít při splachování záchodů a zalévání zahrad. V EVA-Lanxmeerských domácnostech využívají vodu předem rozdělenou na vodu pitnou a užitkovou, která pochází z vody šedé. Také srážková voda se shromažďuje v rybnících i v revitalizovaném říčním rameni a její pozdější použití je stejné jako u šedé vody. Část vody se čistí v kořenových čističkách odpadních vod. Jedná se o umělý přírodní biotop, do kterého vtéká špinavá voda, kterou filtrují kořeny nasázených rostlin. I u kořenové čističky odpadních vod jde o propojení různých systémů, které patří také do již zmíněné zelené infrastruktury.

Opětovné užívání materiálů a energie se nejvýrazněji projevilo ve spojení nakládání s odpady, výroby elektřiny a čištění vody. Autoři a autorky projektu se rozhodli využívat k výrobě elektřiny a tepla bioplyn. Postavili bioplynovou stanici, kterou napojili na veřejnou kanalizaci. K výrobě plynu používají černou, tedy odpadní záchodovou vodu. Aby byl materiál zplyňovaný v bioplynové stanici dostatečně pevný, přidává se k černé vodě také bio-odpad z kuchyně a z místní ekologické farmy. Výstupem bioplynové stanice je plyn v kvalitě běžných fosilních paliv, který se používá v tepelné elektrárně k výrobě elektřiny. Produktem jsou ale také užitková povrchová voda využitelná ve městě ke splachování, zavlažování a jiným účelům a kompost použitelný v zahradách místních. Tato technologie vede i k udržitelnému zacházení s kuchyňským odpadem.

Zelená střecha na jedné z budov ve čtvrti. Zdroj: Lamiot / Wikimedia Commons — CC BY-SA 4.0

K soběstačnosti vedou i další cesty. Například zavádění solárních systémů pro teplo a fotovoltaických panelů pro elektřinu, co nejnižší energetický standart budov, použití trvale udržitelných stavebních materiálů z okolí, jako je dřevo či rákos, a další. To vše jsou standardy, podle kterých musí být rodinné domy navrhnuty, jinak nebude jejich stavba povolena. Soběstačnosti napomáhá i místní ekologická farma. Obyvatelstvo čtvrti přispělo na provoz farmy, výměnou za to ji mohou kdykoliv navštěvovat a podílet se na užitku z ní.

Mezi další opatření, která jsou ve čtvrti zavedena, patří například důraz na atraktivní cesty pro pěší i cyklodopravu, nebo na to, aby bydlení, práce a rekreace byly na jednom místě, tedy ideálně v docházkové vzdálenost. Do čtvrti mají auta zákaz vjezdu, parkovat lze jen na jejích okrajích.

Proces plánování a kdo se ho účastnil

Nápad vytvořit v Nizozemsku trvale udržitelné sídlo prosadila Marleen Kapteinová, která se odborně zabývala trvalou udržitelností. Byla přesvědčena, že nizozemská vláda nevěnuje dostatečnou pozornost environmentální politice. Do svého projektu zahrnula odbornou veřejnost a politiky a političky. Nejvýraznější pomoc představovalo Ministerstvo pro bydlení, prostorové plánování a životní prostředí, které se dokonce zapojilo jako finanční dárce do organizace Nadace EVA, která byla hlavním realizátorem projektu.

Domov pro seniory v Lanxmeeru, navržený samotnými seniory ve spolupráci s architekty. Zdroj: Lamiot / Wikimedia Commons — CC BY-SA 4.0

Na projektu se podíleli také ti, kdo měli zájem o budoucí bydlení v udržitelné obci. Do roku 1996 se přihlásilo 80 takových rodin. Lidé z Nadace EVA zpočátku neměli vybráno konkrétní město pro realizaci projektu, nakonec zvolili Culembourg. Město mělo zájem projekt předfinancovat, i proto že zmíněné rodiny podepsaly předkupní smlouvy. Zájemci a zájemkyně o bydlení v Lanxmeeru se mohli v průběhu příprav zúčastnit několika workshopů, prostřednictvím kterých se zapojovali do městského plánovaní. Workshopy vedli architekti a architektky, odborníci a odbornice na permakulturu, hospodaření s vodou a energetiku.

Veřejnost je stále zapojována do plánování všech projektů a rozhoduje tak o budoucím vývoji čtvrti. Úspěch projektu je závislý na environmentálním povědomí zdejších občanů a občanek, záleží například na tom, jaké chemikálie posílají do odtoku. Představitelé projektu se je proto snaží informovat o tom, jak se chovat ekologicky, a snaží se také povzbudit sounáležitost s místem a místní komunitou. Místní lidé již společně například zachránili místní sad před jeho likvidací culembourgskou vodní společností Vitens a pravidelně pořádají společný sběr jablek.

Zahrada u jednoho ze soukromých domů. Zdroj: Lamiot / Wikimedia Commons — CC BY-SA 4.0

Inspirace z obcí u nás

Ekologickou městskou část, jako je EVA-Lanxmeer, v České republice nenajdeme, existují zde však dvě ekologické vesničky. Jsou jimi Jindřichovice pod Smrkem a Hostětín. V zavádění obou ekologických vesniček pomohla jak obec tak stát, stejně jako v případě EVA-Lanxmeeru. V obou vesnicích se, podobně jako v Lanxmeeru, vybudovala řada udržitelných opatření a funguje zde ekologické infocentrum. Díky tomu i tyto obce slouží jako příklady dobré praxe a jezdí do nich na exkurze odborná i laická veřejnost.

Hostětín se, stejně jako EVA-Lanxmeer, nachází v ochranném pásmu zdroje pitné vody. Aby byla umožněna další výstavba, museli místní zavést kořenovou čističku odpadních vod. Projekt iniciovala Nadace Veronica pod vedením Miroslav Kundraty a na výstavbě kořenové čističky se finančně podílelo Ministerstvo životního prostředí. I v Hostětíně se snaží o energetickou soběstačnost, pořídili si obecní výtopnu na dřevěnou štěpku, tři fotovoltaické elektrárny a jeden pasivní dům jako centrum environmentální osvěty. Navíc produkují vlastní potraviny – jsou zde například sady, ve kterých se pěstují místní tradiční odrůdy jablek.

Jindřichovice pod Smrkem zase propojují výrobu tepla a ekonomiku obce. V kotelně na biomasu vyrábějí teplo ze dřevní štěpky, tedy odpadu z okolních pil. Kotelna vytápí obecní úřad a blízký domov důchodců, který je provozován krajským úřadem. Kraj pak platí obci za teplo. Vesnice se snaží jít cestou pilotních projektů, a získává na ně dotace od Státního fondu životního prostředí. Za jejími projekty nestála žádná nezisková organizace, byla to aktivita tehdejšího starosty Petra Pávka, tedy obce. Kromě biomasy si obec vyrábí vlastní elektřinu z větrných elektráren. Dále se zde, stejně jako v Lanxmeeru, stavěly domy s nízkoenergetickým standardem. Pro zájemce o bydlení ve vsi je stavěla obec.

- publikováno 15. června 2018
Sdílet
Stáhnout pdf
Podpořte nás v naší snaze o moudřejší města Podpořte nás  
Co se podařilo ve vaší obci? Napište nám
Vzdělávací semináře a poradenství Zjistit víc  
Chcete si stáhnout texty v PDF?? Stáhnout

Mohlo by vás zajímat