Na denní světlo

Vodní toky jsou důležitou součástí většiny našich měst a obcí – téměř každou protéká řeka nebo potok. Tvar a charakter vodního toku do velké míry určoval i vzhled měst. Většina řek a potoků však byla časem kvůli obavám z povodní „zkrocena”. Jejich tok byl usměrněn do vyrovnaných koryt nebo schován do potrubí pod zem. To ale znamenalo, že lidé přišli o kontakt a přístup k vodě. Ztratili tak vztah k tekoucí vodě ve městě. Vysoké, nepřístupné břehy řek znamenaly, že na tok bylo vidět jenom z mostů a lávek, zanesené potoky vzbuzovaly spíše odpor a znechucení. Zároveň se dramaticky snížil čas, kdy voda zůstává ve městě – je rychle odváděná pryč, nemá čas zdržet se ani ve městě, ani v okolní krajině, což vede ke zhoršování mikroklimatu města.

Až v posledních letech se začalo mluvit o tom, že citlivý návrat vodních toků do měst může mít značný estetický, společenský a ekologický význam. Mohou být příjemným místem pro rekreaci a setkávání, místem pro zeleň s druhovou pestrostí a mohou opět spoluvytvářet genius loci měst. Rozvolňovat jejich koryta a navracet řekám a potokům jejich původní meandrovitý tvar začalo mnoho zahraničních i českých měst. V angličtině se pro takovéto zpřístupňování toků zažil pojem „stream daylighting”, čili přenášení vodních toků na denní světlo. Nejdůsledněji k takovéto proměně vztahu města ke svým vodním tokům přistoupil Curych.

Život s potoky a řekami

Curych je zaklíněn v kopcovitém terénu, jenž do města přivádí mnoho horských pramenů. Kvůli obavám z povodní, ze znečištění toků a kvůli výstavbě infrastruktury byly tyto potoky v posledních desetiletích systematicky zatrubňovány. V kanalizaci se tyto relativně čisté vody míchaly s vodami splaškovými. Vysoký podíl neznečištěných vod, který dosahoval až jedné třetiny z celkového objemu, znamenal vyšší zatížení čistíren odpadních vod. Ty kvůli promíchání odpadní a čisté vody musely pročisťovat i vodu čistou.

To radnici přimělo k přemýšlení, jaké má mít voda ve městě postavení a jak s ní hospodárně nakládat. Již v roce 1988, po pečlivé analýze stavu zdejších vodních toků a možnostech jejich revitalizace, schválila rada města Program pro oživování vodních toků, který zavazoval k jejich revitalizaci a měl přemístit vodní toky z potrubí na zemský povrch a oddělit neznečištěnou vodu od té odpadní tím, že ji přivede na povrch.  

Do curyšských ulic se tak voda vrátila v podobě úzkých i širších potůčků a menších rybníčků, v některých z nich je možné se v létě koupat. Potůčky mají meandrovitý tvar, čímž se prodlužuje délka toku, a tím i čas pro přirozené čištění. Ve většině případů doprovází oživování toků i ozeleňování míst. Na březích potůčků byly vysázeny různé druhy rostlinstva, které skýtají vhodné podmínky pro rozmanité druhy hmyzu, obojživelníků a ryb. Vedle potůčků byly vytvořeny nové chodníky a cestičky, aby byla místa dobře přístupná pro veřejnost. Město tak získalo nové prostory pro rekreaci obyvatelstva.

Previous Image
Next Image

info heading

info content

České inspirace

Drobné revitalizační projekty se úspěšně realizují i v České republice. V Chrudimi byl mezi lety 1997 až 2009 revitalizován kilometr bývalého mlýnského náhonu, za který získalo město v roce 2010 bronzovou medaili v mezinárodní soutěži Obyvatelných komunit (Liveable Communities) v Chicagu. Původně byl náhon zcela zanesen a veden ve vydlážděném korytě. Po revitalizaci získal přírodě blízkou podobu, přibyly rostliny a dřeviny, meandry, někde byl tok zpomalen suchým dřevem, jinde břeh zpřístupněn místním. V duchu tradice byl na místě původního mlýna s mlýnským kolem postaven nový, který má připomínat původní funkci náhonu.

Toto zpřístupňování řek tak, aby jejich přítomnost ve městě mohli lidé využít pro relaxaci, se postupně začíná prosazovat i v jiných městech. Nejzajímavější realizace posledních let proběhla v Kadani, kde byl esteticky přitažlivě a citlivě navržen přístup k nábřeží řeky Ohře. Na nábřeží Maxipsa Fíka, jak se místo jmenuje, vznikla promenáda s cyklostezkou, která obsahuje mnoho interaktivních a uměleckých prvků, laviček, amfiteátr, přístupy k řece a zajímavě řešenou, ve skále ukotvenou visutou cyklistickou lávku. 

Podobné revitalizace se uskutečnily i v Praze u říčky Botič, v Poličce na úseku Bílého potoka, na nábřeží řeky Loučné v Litomyšli nebo ve větší míře na Ohři v Karlových Varech. V Praze od roku 2005 funguje projekt Potoky pro život, v rámci něhož se zanedbaným pražským potokům navrací přírodě blízká podoba. Podpora revitalizací vodních toků je zanesena i ve Strategii adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnuMezinárodní soutěž na revitalizaci části nábřeží řeky Svratky proběhla i v Brně, k realizaci by mohlo dojít v roce 2020. Koncepční debatu se zástupci a zástupkyněmi z veřejné správy, zastupitelstva a místních iniciativ nad budoucím rozvojem nábřeží Svratky iniciovalo na sklonku roku 2017 NESEHNUTÍ a výstupy z ní zprostředkovalo zainteresovaným politikům a političkám. 

Previous Image
Next Image

info heading

info content

Curyšský koncepční přístup

Zatímco české příklady jsou spíše ostrůvky pozitivních změn, v Curychu se jedná o systematický, dlouholetý přístup, který zaručil úspěšnou proměnu vztahu města k jeho vodním tokům. K takovéto proměně město povzbudila i švýcarská legislativa, která od roku 1991 nařizuje odvádět srážkové vody oddělenou kanalizací a nemíchat je s vodami splaškovými. Program pro oživování vodních toků stojí na důkladně vypracovaných podkladových materiálech, které vyhodnocují, kolik vodních toků může být revitalizováno, na jakých místech a za jakých podmínek.

K úspěchu programu dospělo město především díky těmto krokům:

  1. na radnici byla založena meziodborová skupina, která měla na starost koordinaci aktivit jednotlivých odborů a měla pomoci překonat administrativní potíže, na které mohl program narazit;
  2. zapojeni byli soukromí krajinní architekti a architektky a jiní experti a expertky, například vodní inženýři a inženýrky nebo biologové a bioložky;
  3. program byl umístěn pod vhodný odbor města, který má dostatek zkušeností s úkoly, které před ním stojí;
  4. o zamýšlených revitalizačních projektech byly jednotlivé odbory dobře a včasně informovány tak, aby mohly plány včas zahrnout do svých aktivit;
  5. byly včasně vytvořené metodické pokyny pro technické parametry a vhodnou implementaci programu pro oživování vodních toků;
  6. probíhala přímá komunikace s veřejností o přínosech projektu městu a lidem – v Curychu se uskutečňovala přes místní média, sousedská setkání a diskuse s majiteli a majitelkami pozemků nebo studujícími z místních škol.

 

- publikováno 16. května 2018
Sdílet
Stáhnout pdf
Podpořte nás v naší snaze o moudřejší města Podpořte nás  
Co se podařilo ve vaší obci? Napište nám
Vzdělávací semináře a poradenství Zjistit víc  
Chcete si stáhnout texty v PDF?? Stáhnout

Mohlo by vás zajímat