Na denní světlo

Vodní toky jsou důležitou součástí většiny našich měst a obcí – téměř každou protéká řeka nebo potok. Tvar a charakter vodního toku do velké míry určoval i vzhled měst. Většina řek a potoků však byla časem kvůli obavám z povodní „zkrocena”. Jejich tok byl usměrněn do vyrovnaných koryt nebo schován do potrubí pod zem. To ale znamenalo, že lidé přišli o kontakt a přístup k vodě. Ztratili tak vztah k tekoucí vodě ve městě. Vysoké, nepřístupné břehy řek znamenaly, že na tok bylo vidět jenom z mostů a lávek, zanesené potoky vzbuzovaly spíše odpor a znechucení. Zároveň se dramaticky snížil čas, kdy voda zůstává ve městě – je rychle odváděná pryč, nemá čas zdržet se ani ve městě, ani v okolní krajině, což vede ke zhoršování mikroklimatu města.

Až v posledních letech se začalo mluvit o tom, že citlivý návrat vodních toků do měst může mít značný estetický, společenský a ekologický význam. Mohou být příjemným místem pro rekreaci a setkávání, místem pro zeleň s druhovou pestrostí a mohou opět spoluvytvářet genius loci měst. Rozvolňovat jejich koryta a navracet řekám a potokům jejich původní meandrovitý tvar začalo mnoho zahraničních i českých měst. V angličtině se pro takovéto zpřístupňování toků zažil pojem „stream daylighting”, čili přenášení vodních toků na denní světlo. Nejdůsledněji k takovéto proměně vztahu města ke svým vodním tokům přistoupil Curych.

Život s potoky a řekami

Curych je zaklíněn v kopcovitém terénu, jenž do města přivádí mnoho horských pramenů. Kvůli obavám z povodní, ze znečištění toků a kvůli výstavbě infrastruktury byly tyto potoky v posledních desetiletích systematicky zatrubňovány. V kanalizaci se tyto relativně čisté vody míchaly s vodami splaškovými. Vysoký podíl neznečištěných vod, který dosahoval až jedné třetiny z celkového objemu, znamenal vyšší zatížení čistíren odpadních vod. Ty kvůli promíchání odpadní a čisté vody musely pročisťovat i vodu čistou.

To radnici přimělo k přemýšlení, jaké má mít voda ve městě postavení a jak s ní hospodárně nakládat. Již v roce 1988, po pečlivé analýze stavu zdejších vodních toků a možnostech jejich revitalizace, schválila rada města Program pro oživování vodních toků, který zavazoval k jejich revitalizaci a měl přemístit vodní toky z potrubí na zemský povrch a oddělit neznečištěnou vodu od té odpadní tím, že ji přivede na povrch.  

Do curyšských ulic se tak voda vrátila v podobě úzkých i širších potůčků a menších rybníčků, v některých z nich je možné se v létě koupat. Potůčky mají meandrovitý tvar, čímž se prodlužuje délka toku, a tím i čas pro přirozené čištění. Ve většině případů doprovází oživování toků i ozeleňování míst. Na březích potůčků byly vysázeny různé druhy rostlinstva, které skýtají vhodné podmínky pro rozmanité druhy hmyzu, obojživelníků a ryb. Vedle potůčků byly vytvořeny nové chodníky a cestičky, aby byla místa dobře přístupná pro veřejnost. Město tak získalo nové prostory pro rekreaci obyvatelstva.

Kromě obnovy potůčků dbá Curych i na zpřístupňování nábřeží řek tak, aby mohli místní sejít až k hladině. Dříve strmé břehy jsou na mnohých místech zmírněny, vznikají stupňovité terasy s možností posezení. Na jiných místech jsou umístěna mola s přístupem pro koupání v řece.

České inspirace

Drobné revitalizační projekty se úspěšně realizují i v České republice. V Chrudimi byl mezi lety 1997 až 2009 revitalizován kilometr bývalého mlýnského náhonu, za který získalo město v roce 2010 bronzovou medaili v mezinárodní soutěži Obyvatelných komunit (Liveable Communities) v Chicagu. Původně byl náhon zcela zanesen a veden ve vydlážděném korytě. Po revitalizaci získal přírodě blízkou podobu, přibyly rostliny a dřeviny, meandry, někde byl tok zpomalen suchým dřevem, jinde břeh zpřístupněn místním. V duchu tradice byl na místě původního mlýna s mlýnským kolem postaven nový, který má připomínat původní funkci náhonu.

Toto zpřístupňování řek tak, aby jejich přítomnost ve městě mohli lidé využít pro relaxaci, se postupně začíná prosazovat i v jiných městech. Nejzajímavější realizace posledních let proběhla v Kadani, kde byl esteticky přitažlivě a citlivě navržen přístup k nábřeží řeky Ohře. Na nábřeží Maxipsa Fíka, jak se místo jmenuje, vznikla promenáda s cyklostezkou, která obsahuje mnoho interaktivních a uměleckých prvků, laviček, amfiteátr, přístupy k řece a zajímavě řešenou, ve skále ukotvenou visutou cyklistickou lávku. 

Podobné revitalizace se uskutečnily i v Praze u říčky Botič, v Poličce na úseku Bílého potoka, na nábřeží řeky Loučné v Litomyšli nebo ve větší míře na Ohři v Karlových Varech. V Praze od roku 2005 funguje projekt Potoky pro život, v rámci něhož se zanedbaným pražským potokům navrací přírodě blízká podoba. Podpora revitalizací vodních toků je zanesena i ve Strategii adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnuMezinárodní soutěž na revitalizaci části nábřeží řeky Svratky proběhla i v Brně, k realizaci by mohlo dojít v roce 2020. Koncepční debatu se zástupci a zástupkyněmi z veřejné správy, zastupitelstva a místních iniciativ nad budoucím rozvojem nábřeží Svratky iniciovalo na sklonku roku 2017 NESEHNUTÍ a výstupy z ní zprostředkovalo zainteresovaným politikům a političkám. 

Curyšský koncepční přístup

Zatímco české příklady jsou spíše ostrůvky pozitivních změn, v Curychu se jedná o systematický, dlouholetý přístup, který zaručil úspěšnou proměnu vztahu města k jeho vodním tokům. K takovéto proměně město povzbudila i švýcarská legislativa, která od roku 1991 nařizuje odvádět srážkové vody oddělenou kanalizací a nemíchat je s vodami splaškovými. Program pro oživování vodních toků stojí na důkladně vypracovaných podkladových materiálech, které vyhodnocují, kolik vodních toků může být revitalizováno, na jakých místech a za jakých podmínek.

K úspěchu programu dospělo město především díky těmto krokům:

  1. na radnici byla založena meziodborová skupina, která měla na starost koordinaci aktivit jednotlivých odborů a měla pomoci překonat administrativní potíže, na které mohl program narazit;
  2. zapojeni byli soukromí krajinní architekti a architektky a jiní experti a expertky, například vodní inženýři a inženýrky nebo biologové a bioložky;
  3. program byl umístěn pod vhodný odbor města, který má dostatek zkušeností s úkoly, které před ním stojí;
  4. o zamýšlených revitalizačních projektech byly jednotlivé odbory dobře a včasně informovány tak, aby mohly plány včas zahrnout do svých aktivit;
  5. byly včasně vytvořené metodické pokyny pro technické parametry a vhodnou implementaci programu pro oživování vodních toků;
  6. probíhala přímá komunikace s veřejností o přínosech projektu městu a lidem – v Curychu se uskutečňovala přes místní média, sousedská setkání a diskuse s majiteli a majitelkami pozemků nebo studujícími z místních škol.

 

- publikováno 16. května 2018
Sdílet
Stáhnout pdf
Podpořte nás v naší snaze o moudřejší města Podpořte nás  
Co se podařilo ve vaší obci? Napište nám
Vzdělávací semináře a poradenství Zjistit víc  
Chcete si stáhnout texty v PDF?? Stáhnout

Mohlo by vás zajímat