Voda ve městě

V posledních letech města bojují stále více s mohutnými záplavami. S rostoucími objemy dešťové vody si dosavadní kanalizační systém nedokáže poradit, překvapí proto zaplavenými ulicemi a vytopenými domy. Hlavními příčinami jsou nárůst zpevněných ploch napojených na kanalizaci v kombinaci se změnami klimatu.

Své o tom ví Kodaň, která zažila stoletou vodu v posledních letech hned dvakrát – v roce 2011 a v roce 2014. Jak samotná radnice, tak různí urbanisté a urbanistky i místní iniciativy se proto snaží nalézt způsoby, jak se s tímto problémem vypořádat. Přišli s myšlenkou, že voda nemusí být neviditelným nepřítelem, který se má schovat do kanalizačního potrubí a rychle z města odvést pryč. Naopak, rozhodli se vodu ve městě více zviditelnit, ukázat, že nechat ji pomalu zasakovat v pásech zeleně nebo ji zadržet v uměle vytvořených jezírkách může mít mnohem větší smysl. A rovněž naučit lidi, že voda může být i hravým prvkem, jenom stačí vzít si holínky. Na přítomnost vody ve městě si v Dánsku kvůli výkyvům počasí prostě musí místní zvyknout a pochopit, že změna klimatu není něco, co se jejich životů netýká, právě naopak.

Park Enghave

Park Enghave byl vytvořen na konci dvacátých let minulého století v chudší dělnické části Kodaně Vesterbro v neoklasickém stylu. Rozvržen byl do šesti pravidelných geometrických částí, tvořených zastřiženým trávníkem, vodní plochou s fontánou a hřištěm. Když se kodaňská radnice rozhodla v roce 2014 park revitalizovat, vypsala veřejnou soutěž, jejímž vítězem se stalo studio Tredje Natur.

Název studia, jenž v překladu znamená „Třetí příroda”, je pro práci studia příznačný – snaží se navrhovat veřejné prostory tak, aby v nich došlo k propojení stavěného a přírodního prostředí. Rozvoj města se v jeho pojetí má přizpůsobit přírodním podmínkám, procesům a biotopům, nepotlačovat je, naopak dávat jim v městské zástavbě svůj prostor.

Tyto principy se urbanisté a urbanistky z Tredje Natur snažili promítnout i do návrhu proměny parku Enghave. Původní rozčlenění do šesti bloků se rozhodli zachovat, ptali se však, jak přizpůsobit park novým požadavkům doby – rychle se proměňující sociální struktuře obyvatelstva, odlišným potřebám různých skupin lidí a v neposlední řadě výzvám, které přináší klimatická změna.

Studio navrhlo prostor pro setkávání lidí i kontakt s vodním prvkem jako s běžnou součástí městského ekosystému. Své místo zde bude mít jak komunitní zahrada, tak venkovní kavárna s pódiem pro kulturní aktivity nebo multifunkční hřiště. Tradiční parkové rostliny, jako jsou záhony růží nebo nižší keře, budou doplněny o množství dalších různorodých druhů tak, aby se z parku stalo druhově pestré místo.

Nejzajímavěji je však řešen vodní element. Urbanisté si dali za cíl vytvořit z parku zásobník pro srážkovou vodu, kde se bude shromažďovat i dešťová voda z okolních střech obytných domů. Zadržet na místě 24 000 kubíků vody chtějí tak, že za využití nakloněného terénu parku a kanálů rozvedou vodu po ploše 200 metrů čtverečních parku, čímž z něj vlastně udělají obří retenční nádrž. Ta dokáže absorbovat až 14 500 kubíků vody. Zbytek se „vejde“ do podzemních rezervoárů navržených tak, aby neporušily stávající vegetaci.

Na povrchu parku bude voda zadržena různými způsoby. Například v kaskádovité „jámě“, která je zároveň jakousi proměnlivou hrací plochou s tribunou po obvodu – když je prázdná, může sloužit pro různé sporty, jako jsou fotbal nebo florbal, a když přijdou silné nárazové deště, promění se na rezervoár, který zde vodu na čas zadrží a následně využije třeba pro zavlažování parku. Další svažitá část je zatravněná, a pokud je hezké počasí, můžou zde lidé sedět na trávě a piknikovat, když však zaprší, prostor zaplaví voda a (nejen) děti zde můžou dovádět v holínkách a přeskakovat z vyčnívajícího kamene na kámen. Na déšť a louže si tak člověk nejen zvykne, ale přímo si je zamiluje a najde v nich radost – to jsou ambice, které urbanistické studio s revitalizačním projektem má.

Krok po kroku…

Pro Tredje Natur je při jejich návrzích veřejných prostor důležitý i hlas veřejnosti. Na místě budoucího parku byl na panelech vystaven návrh revitalizace a organizovalo se několik debat, workshopů a procházek. Zjišťovaly se tak představy lidí o tom, co by v místech nemělo chybět a vysvětlovaly se principy zadržovacího systému a význam jednotlivých prvků. Místní lidé mohli navrhnout úpravy prostoru tak, aby jim sloužil lépe. Sami například navrhovali interaktivní vodní prvky, upravovali prostor pro volnočasové a kulturní aktivity nebo prosadili výsadbu keřů s jedlými bobulemi. Pro jejich posuzování vznikl konzultační tým, který jednotlivá přání prioritizoval. Ne všechna přání obyvatel byla do původního návrhu zapracována. Některá nebylo možné řešit po technické stránce, jiná byla v rozporu s potřebami většiny. V plánu je však začlenění co největšího množství doporučení.

Kodaňské plány s vodou

Projekt studia Tredje Natur není v Kodani osamocenou vlaštovkou. Město vzalo hospodaření s vodou po velkých záplavách pevně do svých rukou. Podle klimatologů budou totiž takovéto extrémní výkyvy v budoucnu čím dál tím častější. Přívalové deště budou mohutnější, střídat je budou období sucha, hladina moře bude narůstat.

Kodaň se chce na tuto novou realitu klimatických změn připravit. Zpracovala proto podrobný Adaptační plán na změny klimatu, v němž má jak detailně popsaná jednotlivá rizika a možné scénáře, tak zpracovaný podrobný plán pro jejich odstranění nebo zmírnění obsahující i finanční a časový rámec. Na vzniku tohoto plánu se podílelo mnoho odborníků a odbornic, mezi nimi i studio Tredje Natur. Podobný strategický dokument má Kodaň i čistě pro nakládání s přívalovými dešti.

Aby se město v budoucnu vypořádalo se vzrůstajícím objemem odtékajících srážkových vod, mohli se v Kodani vydat dvěma směry.

Konvenční přístup k řešení tohoto problému by byl založen na navýšení kapacity stokového systému prostřednictvím větších trubních vedení a podzemních betonových nádrží. Druhou možností bylo vypořádat se s vodou přímo na povrchu – prostřednictvím přírodě blízkých opatření – vybudováním sítě parků, retenčních zón a bulvárů se schopností zadržet náhlé přívaly vody. V adaptačním dokumentu si Kodaň zvolila druhou možnost, čímž otevřela dveře pro podporu ambiciózních projektů, jakým je například park Enghave. Tato varianta je podle studií nejen ekologičtější, ale i mnohem levnější, vytváří více pracovních míst a rozvíjí místní komunity.

Význam dobrého hospodaření s vodou ve městech si uvědomuje i Evropská unie. Evropská komise zveřejnila v březnu 2018 obsáhlou inspirativní publikaci Urban Water Atlas for Europe (Atlas vody ve městě pro Evropu), v němž za pomoci bohatého vizuálního doprovodu popisuje, jak lze s vodou ve městě hospodařit lépe. Ukazuje též praxi nakládání s vodou v téměř čtyřicítce převážně evropských měst společně s příklady, jimiž se mohou jiná města inspirovat.

A jak je to u nás?

V České republice je situace odlišná. Mnohem více než na množství srážek se země musí připravit na prodlužující se období sucha. Podíl srážek zůstane v ročním průměru stejný, pršet však bude spíše nárazově a s větší intenzitou. Hlavním úsilím českých měst by proto mělo být zadržet vodu ve městě co nejdéle a naučit se ji efektivně využívat.

I u nás najdeme několik zajímavých projektů, které efektivně řeší zadržování vody ve městě. Některé jsou popsány v publikaci Adaptace na změnu klimatu ve městě, kterou vytvořila nezisková organizace CI2. My vzpomeneme příklad areálu univerzitního kampusu v brněnských Bohunicích, který obsahuje systém odvodňovacích žlábků, retenčních nádrží a průlehů, aby byla dešťová voda zadržena v daném místě co nejdéle.

Důležitou rolí obcí je však hledat systematická řešení a vypracovat si, podobně jako to udělala Kodaň, detailní strategické dokumenty, v nichž by byl popsán výchozí stav a navržen systém opatření, jak hospodařit s vodou ve městě co nejefektivněji.

Česká republika má vypracovaný Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Na úrovni obcí však takovýto dokument, jenž by systémově definoval priority, principy, cíle, úkoly a nástroje udržitelného rozvoje českých obcí, chybí. Adaptační strategie na změny klimatu mají vypracované některá města, například Praha.  Brno má zpracovaný soubor možných adaptačních opatření, která lze rovnou aplikovat ve městě.

Aktivní přístup v této problematice však u vedení obcí většinou chybí. Mohou ho tvořit dokumenty, jako studie odtokových poměrů, městské stavební standardy a metodická příručka, které pro jednotlivé obce přesně definují a srozumitelně podají podmínky hospodaření s vodou u nových staveb, stávající zástavby a infrastruktury.

Jediná dvě města, která momentálně mají takto vyhovující dokument, jsou Hradec Králové a Olomouc. Olomouc si v současné době nechává zpracovávat stavební standardy pro aplikaci modrozelené infrastruktury ve městě. Hradec Králové má zpracovanou tzv. Studii odtokových poměrů, o které se dočtete více v případu Moudré hospodaření s dešťovou vodou.

- publikováno 17. května 2018
Sdílet
Stáhnout pdf
Podpořte nás v naší snaze o moudřejší města Podpořte nás  
Co se podařilo ve vaší obci? Napište nám
Vzdělávací semináře a poradenství Zjistit víc  
Chcete si stáhnout texty v PDF?? Stáhnout

Mohlo by vás zajímat