Pravděpodobně každý z nás, kdo žijeme ve městě, máme v okolí svého bydliště malý, nijak zvlášť opečovávaný, ale zelený prostor. Možná jen dočasně leží ladem, možná je to nevyužitý zbytek ukrojený okolní zástavbou, možná je to prostor záměrný a naplánovaný, kterému však jeho okolí věnuje málo pozornosti. Ne každého by při pohledu na toto místo napadlo, že se může stát středobodem komunitních a sousedských aktivit, a tím nejen vnést život do městských ulic, ale pomoci i biodiverzitě a klimatu. A to jednou jednoduchou činností: kompostováním.

Když se řekne kompost, možná si představíme venkovskou zahradu, třeba u babičky. Sběru cenné organické hmoty se však můžeme věnovat i uprostřed města. Zatímco třídit plast a papír už nejspíš většině z nás přijde skoro přirozené, organické zbytky s klidným srdcem vyhazujeme do směsného odpadu. Jenže právě z takzvaného bioodpadu vzniká kompostováním organické hnojivo a humus, jehož aplikací do půdy přispíváme k její kvalitě a tím i ke schopnosti zadržovat vodu. 

Podívejme se na příběhy dvou podobně zanedbaných nebo opuštěných míst v Praze 10, které se díky snaze několika aktivních lidí staly centrem sousedství a také komunitního kompostování. 

Komunitní zahrada Na Barče

„Nápad na komunitní zahradu tady vznikl před šesti lety, ale nějakou dobu trvalo, než se našla vhodná plocha,“ popisuje začátky projektu jedna ze zahradnic a iniciátorek vzniku zahrady Ivana Linhartová. Po komunálních volbách v roce 2018 přišel nový místostarosta Prahy 10 za školství, kulturu a sousedské vztahy David Kašpar s myšlenkou, že by se k založení komunitní zahrady mohla využít ladem ležící plocha bývalé tržnice vedle Kulturního domu Barikádníků. Poprvé zahradnice a zahradníci začali zvelebovat své záhony v sezóně 2019. Zpočátku spadal veškerý management zahrady pod kulturní dům, od roku 2021 přešla část organizačních kompetencí na komunitu. „Máme organizační skupinku zahradnic,“ pochvaluje si Ivana nové uspořádání. Kromě toho se členstvo zahrady setkává každý poslední čtvrtek v měsíci v podvečerních hodinách, kdy je čeká něco málo práce, dobré jídlo, posezení a společné venkovní hry.

Ivana Linhartová. Foto: Peter Tkáč

Zahrada funguje na principu pronájmu truhlíků. Ty mají své zahradníky a zahradnice, které se o ně během sezóny starají. Aktuálně mají v zahradě dvacet dva boxů, ve kterých při návštěvě zahrady vidíme rajčata, mangold, bylinky, jahody, papriky i mrkev. Truhlíky obhospodařují především rodiny s malými dětmi a mladší páry. „Ale máme tu i jednu dvojici seniorek, které se společně starají o jeden truhlík. Do budoucna bychom rádi oslovili více seniorů a seniorek. Už víme jak na to. Je potřeba se více zaměřit na letáčky v kulturním domě a podobně, naučili jsme se to při realizaci dalších komunitních projektů.“ Nádoby jsou v komunitní zahradě pronajímány na sezonu, která končí říjnem. Roční nájem je aktuálně šest set korun. Lidé z předchozí sezony mají přednost si říct, jestli chtějí záhon obhospodařovat i příští rok, a uvolněná místa se pak doplní novými zájemci a zájemkyněmi. A těch mají převis i bez propagace.

Foto: Peter Tkáč

Zahrada přístupná místním

Zahrada, která leží hned vedle kulturního domu a jeho venkovního pivního výčepu, je od 10 do 22 hodin otevřena i náhodným kolemjdoucím. Na workshopu s architekty a architektkami tu kolektiv zahrady vlastnoručně zbudoval dřevěný mobiliář vyzývající k posezení, ti nejmenší si zase mohou pohrát v „blátivé kuchyňce”. K dispozici jsou všem příchozím i dva kompostéry, do kterých mohou přidávat svůj kuchyňský bioodpad.

Blátivá kuchyňka pro děti. Foto: Peter Tkáč

Společné zahradní kompostéry má zahrada vypůjčené od městské části Prahy 10 na základě žádosti. Komunitní charakter přitom nebyl podmínkou, zahrada se však rozhodla zpřístupnit kompostéry širší komunitě. Když v sezoně 2021 kompostéry poprvé přehazovali, domluvili se na spolupráci s Ekodomovem, spolkem dlouhodobě se věnujícím problematice kompostování, který již před lety navázal v této oblasti spolupráci s městskou částí. Spolek jim pomohl kompost přeházet a přispěl radami, jak to dělat lépe.

S kompostováním mají zahradníci a zahradnice další plány. Během trvání protipandemických opatření přibylo lidí, kteří do kompostérů začali nosit svůj kuchyňský odpad. Také lidé žijící v okolí zahrady se na tuto možnost začali dotazovat. Zahrada tedy požádala městskou část o grant v soutěži nazvané Zásobník projektů – partnerství pro Prahu 10, v rámci kterého se pustí do osvětové činnosti. V zahradě přibudou infoprvky o tom, proč kompostovat a jak. Řeší také s kulturním domem, jak umožnit přístup ke kompostérům lidem z okolí mimo sezónu a otevírací dobu. „Zatím to funguje dobře, dějí se jen běžné omyly, jako že sem lidé nosí kompostovatelné sáčky, které se ale v těchto podmínkách nerozloží,” komentuje fungování společného kompostování Ivana.

Mobiliář zahrady. Foto: Peter Tkáč

Přínosy pro přírodu i pro sousedství

Zahrada se snaží i dalšími způsoby hledat, jak přispívat k ochraně klimatu a biodiverzitě a jak hospodařit v souladu s ekologickými principy. Je zde možné najít hmyzí hotel, ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou zde vyseli experimentální plochu víceletých bylin, na kterých mohou výzkumníci a výzkumnice sledovat vývoj druhové skladby a její odolnost v různých sezónách. Po domluvě s kulturním domem svádí vodu z jednoho z okapů do nádrže a pak ji využívají na zálivku, stejně tak je pro zálivku sváděna voda z trativodu pod terasou kulturního domu. „Zatím nám chybí data, jestli nám voda na zálivku stačí, nebo ji budeme muset doplňovat z vodovodu. V posledních letech byly totiž velké výkyvy v množství srážek,” komentuje to Ivana. Přihnojování záhonů vyřešili v poslední sezoně koňským hnojem, který jim poskytlo středisko ekologické výchovy Toulcův dvůr. „Máme také společná pravidla, že pokud se někomu na záhonu vyskytne choroba, musí to řešit nejprve ekologicky šetrnými postupy a až v druhém kroku chemickými postřiky a podobně,” popisuje Ivana. Několik zahradníků a zahradnic prý také zaujaly permakulturní postupy a snaží se používat nehybridní osiva a semenařit. „Jinak ale nezakazujeme ani nedoporučujeme pěstování ničeho. Každý to dělá, jak umí,” uzavírá.

Hmyzí hotel. Foto: Peter Tkáč

Bohužel je budoucnost této komunitní zahrady nejistá. Podle dlouhodobého plánu města se má rekonstruovat přilehlá škola a z volné plochy se pak stane školní hřiště. Na podzim proto chtějí zahradníci a zahradnice zorganizovat debatu se zástupci městské části, aby získali přesný harmonogram rekonstrukce a zjistili, zda se po rekonstrukci školy může stát komunitní zahrada součástí nové podoby plochy. „Nedává smysl zrušit tu zahradu pro rodiče s dětmi, když hřišť je okolo dost. Řada školních hřišť také bývá odpoledne otevřená. Proč by nemohla být součástí komunitní zahrada?” načrtává kýžený budoucí vývoj Ivana Linhartová.

Foto: Peter Tkáč

Vnitroblok Lvovská 

Jen o několik bloků dál můžeme narazit na další kompostující komunitu. Příběh vnitrobloku na ulici Lvovská 5 v Praze-Vršovicích začal v roce 2017. Šimona Huitric, maminka dvou dětí, se sem krátce předtím přestěhovala a podle svých vlastních slov jí vadilo, že „to tu bylo ošklivý a nic se tu nedělo.” Rozhodla se to změnit. V té době právě zuřila kampaň před komunálními volbami, která se ukázala jako ideální čas, kdy je městská část ochotna naslouchat svému obyvatelstvu. Šimona se propojila s dalšími aktivními lidmi z okolí a s místním odborem životního prostředí. S neudržovaným pláckem ve vlastnictví městské části se pomalu začaly dít věci.

Zelená plocha mezi čtyřmi nižšími činžovními domy z padesátých let není vlastně vnitroblokem v pravém slova smyslu, protože je poměrně otevřená a přístup sem má kdokoli. Z logiky okolní struktury čtvrti ale vyplývá, že prostor mezi domy by mohl být využíván především jejich obyvatelstvem, pokud by tomu ovšem odpovídal mobiliář a estetika místa. Už proto, že místo je díky vzrostlým stromům velmi stinné, což zajišťuje příjemné mikroklima v parném létě. Šimona a s ní další aktivní místní se tedy postupně pustili do vyjednání výměny dlažby na chodníčcích, instalace odpadkového koše, zlepšení stavu laviček i zeleně a dosazení živých keřů. Postupně zde přibyly i truhlíky s bylinkami, čtyři ptačí budky, krmítko a cedulky vyzývající k udržování pořádku. Jednotlivé fáze úprav přitom vždy představovaly i příležitosti k setkání obyvatel a obyvatelek s občerstvením a hrami pro děti. Sousedství se seznamuje, prostor se zabydluje: lavička je čím dál častěji obsazena a sousedi a sousedky se tu potkávají na kus řeči.

Foto: Peter Tkáč

Kompost, kostra komunity

Vrcholem se pak stala instalace komunitního kompostéru. „Já a několik dalších aktivních lidí jsme měli zájem o komunitní kompostování. Trefili jsme se do šťastné chvilky, kdy byly volné dva komunitní kompostéry k výpůjčce od městské části. Ty kompostéry nám sem přistály asi dva měsíce potom, co jsme si o ně požádali,” popisuje rychlý spád událostí Šimona. Nejprve měla místní komunita jen jeden kompostér, který se ukázal jako nedostačující, takže přidali druhý. „Je to naše kostra,” popisuje Šimona význam kompostéru pro místní společenství. Každoroční přehazování kompostu je totiž další příležitostí pro pravidelná sousedská setkání. Kompostující komunita se rozrůstá, aktuálně se zapojuje asi dvacet pět lidí, a to i z jiných domů v okolí.

A co s hotovým kompostem? „Není tu kvalitní zemina, takže s pěstováním je tu problém. Většinu vnitrobloků tvoří zbytky stavebního materiálu a podobně, ale v tom nám právě může kompost pomoct. Aktuálně ho dáváme hlavně ke stromům, aby lépe prospívaly,” popisuje Šimona. Kompostem naplnili také truhlíky s bylinkami.

Foto: Peter Tkáč

Ne vše na malém plácku mezi činžáky funguje ideálně. Stín je příjemný, komplikuje ale pěstitelské snahy. Vysazené nové keře byly polámány při rekonstrukci vedlejší ulice, fanoušci z blízkého stadionu po sobě zase pravidelně zanechávají nepořádek v okolí lavičky. Protipandemická opatření uzavřela lidi doma, a setkání se tak v posledních dvou letech stihlo pouze jedno. S kompostérem ale nemuseli řešit nic nepříjemného. Ačkoli měli někteří lidé obavy z potkanů a zápachu, tyto scénáře se nenaplnily.

Šimona se nyní těší, až se pravidelná setkání obnoví, a prozrazuje nám, co se na plácku chystá dál. „Dosazení keřů, aby byl živý plot kompletní, zkusíme znovu, ale tentokrát i s oplocením. Máme také schválený projekt na další lavičku a na zapuštěné dřevěné špalky, které budou multifunkční na sezení i pro děti na lezení.” V dlouhodobém horizontu by také rádi něco provedli s nevzhlednými kontejnery na směsný odpad. Nejvíc se podle ní ale komunita těší na druhou lavičku.

Foto: Peter Tkáč

Dlouholetá podpora městské části

Není náhodou, že se komunitnímu kompostování na Praze 10 daří. Městská část totiž tuto aktivitu podporuje již od roku 2009, kdy ve spolupráci se spolkem Ekodomov připravila a získala grant na pořízení obecních komunitních kompostérů. V roce 2013 pak na náklady městské části přibyly další kompostéry, které slouží ke kompostování v komunitě či v sousedství. Většinou společně kompostuje několik rodin, jeden kompostér je dimenzován pro užívání přibližně dvaceti až třiceti domácností. Samotný kompostér vypadá prostě jako skříň se dvěma sekcemi, z nichž jedna sekce se zaplňuje bioodpadem a ve druhé probíhá kompostování. Vzniklý kompost pak slouží pro potřeby komunity. O každý kompostér se navíc stará školený správce nebo správkyně, kteří také kontrolují průběh procesu. V tuto chvíli funguje na území Prahy 10 dvanáct stanovišť komunitních kompostérů, jejichž provoz má v gesci Odbor životního prostředí ÚMČ Praha 10. Odbor komunikuje se správci a správkyněmi a dohlíží na stav komunitních kompostérů.

Vedle skupinového kompostování podporuje městská část i individuální kompostování na vlastních zahradách. Nájemci a nájemkyně některých takových kompostů ale nabízí přístup ke kompostérům i dalším lidem ze sousedství, například všechny komunitní zahrady Prahy 10. Kompostéry jsou občanům a občankám městské části v tomto režimu zapůjčovány od roku 2015, kdy získala městská část finance na realizaci svého prvního projektu na pořízení kompostérů. Devadesát procent dotace bylo přitom hrazeno Evropskou unií a Státním fondem životního prostředí a deset procent celkových nákladů pocházelo z rozpočtu městské části. Domácnosti na Praze 10 si mohly vypůjčit kompostéry o objemu 700 litrů opatřené víkem, provzdušňovacími otvory a beze dna, díky čemuž je kompostovaný materiál v kontaktu s půdou a mikroorganismy. Kompostéry je možné použít na kompostování běžných bioodpadů z kuchyně (například slupek, natě či kávové sedliny) a ze zahrady (například trávy, listí nebo nadrcených drobných větviček).

Protože se projekt osvědčil, připravila městská část navazující projekt spolufinancovaný z fondů Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí 2014-2020, díky kterému může nabídnout další kompostovací nádoby. Celkem takto městská část pořídila pět set plastových a dřevěných nádob o objemu tisíc litrů. Ty jsou zájemcům a zájemkyním předávány na základě výpůjční smlouvy s následným darováním. Výpůjčka je maximálně pětiletá a poté zůstává kompostér ve vlastnictví vypůjčitele, kterým se může stát výhradně fyzická osoba. Zájemci a zájemkyně mohou o kompostéry žádat skrze elektronický formulář nebo osobním podáním. Distribuce byla zahájena na podzim 2021.

Osvěta a setkávání jako základ dobré spolupráce

Městská část se vedle finanční podpory snaží i o podporu technickou a osvětovou, a to zejména skrze spolupráci s již zmíněným spolkem Ekodomov. Zvyšuje povědomí o možnosti konzultací se spolkem, který k tématu kompostování provozuje vlastní webovou stránku, a šíří také některé jejich infomateriály, například dopis pro informování sousedů a sousedek. V případě komunitních kompostérů sdílí městská část jejich přesnou polohu, aby bylo možné se ke kompostování přidat nebo si kompostéry přijít prohlédnout. Strašnický kompostér například skrze svádění vody ze stříšky na zálivku rostlin demonstruje možnosti hospodaření s dešťovou vodou. Posilování osvětového rozměru je v plánu i u dalších komunitních kompostérů, ostatně i nové pronajímání na podzim 2021 provází vlastní kampaň. Snahou městské části je přilákat k tomuto fenoménu pozornost a vytvořit z kompostovacích míst cíle procházek, například pro rodiny s dětmi. 

V letošním roce městská část zorganizovala anketu, na kterou odpovídali zástupci a zástupkyně jednotlivých kompostujících komunit, aby získala lepší přehled o jejich potřebách. Jak je ze zveřejněných výsledků patrné, nejčastěji se mezi lidmi objevuje potřeba větší osvěty v oblasti kompostování a také zvýšení kapacity jednotlivých komunitních kompostérů, které přestávají stačit zvyšující se poptávce. V zásadě jsou ale správci, správkyně i řadoví uživatelé a uživatelky s fungováním komunitního kompostování spokojeni, a tak chce městská část spolupráci nadále prohlubovat. Prvním krokem bylo setkání v Kulturním domě Barikádníků. „Bylo to moc fajn,” hodnotí jeho průběh Šimona Huitric a dodává, „na setkání se například objevila potřeba pořízení vidlí a placht a městská část v tom žádajícím vyšla vstříc.”

Tyto kroky přitom neprospívají jen kompostování. Fungující komunity mají podle zástupců Odboru životního prostředí Prahy 10 velký význam. Jednou z výhod je rychlá zpětná vazba na stav zeleně, její poškození, nepořádek v okolí a podobně. „Funguje to hlavně přes aplikaci Mobilní rozhlas, kam je možné hlásit podobné věci,” komentuje vedoucí Odboru životního prostředí Prahy 10 Martin Pecánek. „Když komunita funguje, lidé se víc zajímají, udržují prostředí kolem sebe, uklízí,” doplňuje jeho kolega Roman Kaštovský. „Vím, že tu nebude nic nebezpečného. Známe se, kontrolujeme to tu. Známe se líp s lidmi, kteří tu bydlí. A kompostování je super,” uzavírá Šimona Huitric. 

Foto: Peter Tkáč

Kompostuje se i jinde

Podporou kompostování a komunitního kompostování se zabývá i řada dalších organizací či měst a městských částí. Od roku 2010 je to také společensky prospěšný podnik Kokoza. Jeho misí je propagace kompostování a pěstování mezi lidmi, firmami a dalšími organizacemi. V oblasti kompostování nabízí možnost pořídit si nebo vlastnoručně vyrobit vlastní kompostér či vermikompostér. Poskytují konzultace a vydávají osvětové příručky o kompostování a vermikompostování ve městě. Díky financím od hlavního města Prahy pomohli v roce 2018-2019 v Praze založit deset komunitních (vermi)kompostérů. Na tento projekt pak navázali spoluprací s Prahou 3, kde pomohli v roce 2020 umístit pět pilotních komunitních kompostérů. Kompostéry a komunitní zahrady po celé České republice také mapují, čímž nám všem usnadňují, aby naše slupky od brambor nekončily ve směsném odpadu, ale pomohly zvýšit kvalitu půdy v blízkosti našeho bydliště.

- publikováno 25. listopadu 2021
Sdílet
Stáhnout pdf
Podpořte nás v naší snaze o moudřejší města Podpořte nás  
Co se podařilo ve vaší obci? Napište nám
Vzdělávací semináře a poradenství Zjistit víc  
Chcete si stáhnout texty v PDF?? Stáhnout

Mohlo by vás zajímat