Jablonné v Podještědí, Jaroměř, Rousínov

Močál, prameniště, rašeliniště, podmáčená louka, jezírko, tůně, strouha, nebo i zamokřené dno desítky let vypuštěného rybníka – to všechno jsou druhy mokřadů. Patří mezi biotopy s nejvyšší biologickou aktivitou, a řadí se tak hned za deštné pralesy a korálové útesy. Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Vedle podpory biodiverzity navíc skvěle zadržují vodu v krajině, mají pozitivní vliv na klima a místním přináší i socio-ekonomické benefity. Své o tom vědí v Jablonném v Podještědí, kde se organizace Čmelák rozhodla obnovit mokřady na místě bývalé černé skládky nejen pro přírodu, ale i pro lidi.

Poslední roky se potýkáme s nebývalým suchem i bleskovými povodněmi v obcích a městech. Řešením nejen těchto problémů mohou být právě mokřady. Zadržují a postupně uvolňují mnohem více vody než například uměle vytvořené nádrže. Například deset metrů čtverečních mokřadů zadrží až devět tisíc litrů vody, což je jako šedesát plně napuštěných průměrně velkých van. Příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem vody, která pomáhá město a krajinu v horkých letních dnech ochlazovat a v zimě naopak oteplovat. Mokřady navíc hrají svou roli i ve zmírňování klimatických změn. Pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší a rašeliniště fungují jako významná úložiště uhlíku. Mokřady jsou navíc schopné zadržovat organické látky bohaté na živiny a plní filtrační a čistící úlohu, čili zachycují chemikálie a hnojiva vyplavovaná z polí. V neposlední řadě slouží jako centra biodiverzity – jsou biotopem specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů.

Ač je výčet přínosů mokřadů pro krajinu, člověka i město dechberoucí, mokřady, chráněné mezinárodní Ramsarskou úmluvou, jsou mezi laickou veřejností stále často vnímány jako území bezvýznamná, vhodná k vysušení či umístění skládky odpadů. Mokřady tak čelí neustálému tlaku a z krajiny postupně mizí. Odhaduje se, že od počátku existence lidstva zanikla celá polovina původních mokřadů, a to zejména v důsledku jejich přeměny na zemědělskou půdu, velkoplošného i místního odvodňování, narovnávání a zahlubování koryt řek, budování vodních nádrží, urbanizace a těžby rašeliny. Současná podoba intenzivního zemědělství a nedostatek přirozené vegetace v krajině vedou k znečišťování vod, degradaci půdy a její erozi, s následným negativním vlivem na kvalitu a biodiverzitu mokřadů. Významným problémem je i fragmentace krajiny, urbanizace a neudržitelný rozvoj turismu. Uvedeným negativním vlivům čelí i mokřady v České republice, kde dochází k degradaci nebo úplnému zániku zejména lokálních mokřadních biotopů.

Velké mokřady jsou u nás chráněny státem. Jejich ochrana je zajištěna formou národního parku, chráněné krajinné oblasti (CHKO) nebo národních přírodních rezervací. Většina mokřadních lokalit na území CHKO je navíc chráněna statutem rezervací. V Česku je však i nespočet mokřadů, které jsou svou rozlohou sice menší, ale pro životní prostředí a ekologickou rovnováhu stejně důležité. Proto jsou mokřady na vhodných místech vykupovány, obnovovány a následně chráněny. Na úrovni měst a obcí lze pak mokřadům poskytnout ochranu pomocí územního plánu obce – ideálně vymezením plochy biocentra.

Foto: Karolína Poláčková

Získat a obnovit – pro lidi i pro přírodu

Vzorovou obnovu mokřadů v České republice nacházíme v Jablonném v Podještědí, malebném historickém městě s necelými čtyřmi tisíci obyvatelek a obyvatel. Lokalitou nás provází Dagmar Najmanová z organizace Čmelák – Společnost přátel přírody. „Na střední škole jsem chtěla zachraňovat zvířata. Jeden z učitelů mi ale řekl, že účinnější je vytvářet jim vhodná prostředí k životu – tím jsou například mokřady. Šla jsem proto studovat obor Revitalizace krajiny a nyní pracuji v Čmelákovi, se kterým pečuji mimo jiné o mokřady v Jablonném,“ přibližuje Najmanová svůj příběh.

Čmelák již 25 let přetváří konkrétní lokality tak, aby na nich dostala prostor příroda místo soukromých zájmů a krátkodobého ekonomického zisku. Obvykle zdevastovaná místa, která organizace vykupuje a následně obnovuje, se stávají oázou nejen pro přírodu, ale i pro lidi. Věří totiž, že zpřístupněním proměněných lokalit pomáhá lidem uvědomovat si pouto s přírodou a připomínat, o co přicházíme, když podobně cenné ekosystémy neobnovujeme a dostatečně nechráníme.

Stejná vize stála i u obnovy Mokřadů Jablonné – vytvořit z nevábného místa malý mokřadní ráj a ukázat, že ochrana přírody v praxi nemusí být na úkor člověka, ale naopak.

Foto: Karolína Poláčková

Příběh divoké zámecké zahrady

Kdysi tu bývaly podmáčené louky. Ty však musely ustoupit hospodářskému zázemí přilehlého zámku Nový Falkenburk, mokřad se vysušil melioracemi a odvodnil strouhou. Jak šel čas, využití zámku se měnilo a spolu s ním i prostor zámeckého zázemí. Meliorační zařízení se zaneslo a na místě se opět začala zadržovat voda. Lokalita zarostla rákosem a veřejnosti se rázem jevila neatraktivní a především nevyužitelná. Lidé ji začali zavážet nepořádkem a vznikala zde ohniska černých skládek. 

Později na zanedbané místo bývalých mokřadních luk zavítal předseda spolku Čmelák Jan Korytář, který v lokalitě spatřil potenciál. Tato oblast byla tehdy jedním z několika pozemků Státního statku Bílý Kostel, které měly být součástí veřejné dražby. Čmelákovi se v roce 2005 podařilo pozemek získat za sto dvacet tisíc korun, tedy dvě koruny za metr čtvereční. Na výkup pozemku přispěla společnost Wikov Industry a její majitel Martin Wichterle. Bylo rozhodnuto. Mokřady se obnoví a vyčistí s důrazem na tři vzájemně propojené složky: zadržování vody, ochranu biodiverzity a zpřístupnění lokality lidem, aby si zde mohli odpočinout a skrýt se před rozpáleným městem.

Foto: Karolína Poláčková

První kroky v procesu realizace

„Nejde přijít na skládku a říct dobrý, já to tady uklidím. Snadno se pak může stát, že zničíte stanoviště nějakého vzácného druhu,“ popisuje začátky revitalizace Dagmar Najmanová, která nás provádí kolem životem bujících mokřadů. Na začátku každé revitalizace by měl nejprve proběhnout průzkum – botanický, zoologický, hydrologický i historický. Po těchto průzkumech přišla v Jablonném na řadu nejdéle trvající část realizace: zajištění všech povolení. Trvalo dlouhých osm let, než Čmelák získal veškeré potřebné souhlasy. Pak přijely na místo bagry, vyhloubily soustavu osmi tůní a za měsíc bylo hotovo.

Později přibyla ještě devátá tůň. Dohromady čítají přes jeden hektar plochy. Každá z tůní má jiný tvar, jinou velikost, jinou hloubku, aby podpořily co největší druhovou rozmanitost. Každý živočich a každá rostlina mají své specifické nároky. Některé rostliny zde byly vysazeny a zbytek byl ponechán sukcesi.


Veřejnost jako součást přípravného týmu

Mimo to, že s odklízením černé skládky pomáhaly děti z dětského domova, který dnes sídlí v přilehlém zámku, byla veřejnost zapojena i do plánování revitalizace. Těsně před začátkem samotné obnovy mokřadů proběhla dvě komunitní plánování na zdejším zámku. Čmelák zval obyvatelky a obyvatele na komunitní plánování prostřednictvím městského zpravodaje, nástěnek v obci, informačního centra a pomocí takzvaných „místních důstojníků“, tedy lidí, kteří byli záměru revitalizace naklonění a zprávu šířili mezi místní.

U podobných komunitních plánování je velmi důležité, aby je vedl někdo, kdo má zkušenosti s facilitací. „Díky tomu, že šlo o zanedbanou a soukromou (Čmelákovu) lokalitu, bylo zřejmé, že může přijít jen zlepšení – komunitní plánování pak bylo snazší. Přijdou lidé, kteří mají zájem o to, aby se situace zlepšila. Když ale chcete měnit místo, ke kterému mají lidé vztah, plánování a facilitace jsou náročnější,“ sdílí své zkušenosti Najmanová. Revitalizaci části lokality, která měla splňovat primárně ekologické funkce, tedy zadržovat vodu a podporovat biodiverzitu, navrhovaly odbornice a odborníci. Tu část, která měla poskytovat útočiště veřejnosti, měli místní šanci navrhnout si sami. 

Foto: Karolína Poláčková

Dostavilo se zhruba třicet lidí, což bylo vnímáno jako značný úspěch. Otázka zněla: Jak byste místo chtěli využívat? Odpovědi byly různé: „Chtěl bych tu chodit s kočárkem,“ „Chtěla bych si mít kde opřít kolo,“ „Chtěli bychom se o místě dočíst zajímavé informace.“ Utvořily se tedy tři skupiny a každá dostala mapu s vyznačenými plánovanými tůněmi. Každá skupina pak do mapy kreslila návrhy pěších okruhů, edukační prvky či jiné nápady. Návrhy byly přítomnými porovnány a nakonec byla odhlasována finální podoba.

Praxe ale může vypadat přeci jen trochu jinak. „Až vyhloubíte tůně, zjistíte, že někde pěšinku potřebujete a někde udělat naopak nejde. Takže plány pak ještě musíte přizpůsobit realitě. Nicméně stále se snažíte držet toho, co tam ti lidé chtějí dělat. Pokud chtějí chodit na procházky s kočárkem, tak tam musí vzniknout okruh, který zvládnou s kočárkem. Není tak podstatné, kudy vede,“ přibližuje praxi Dagmar Najmanová, zatímco nás vede po kládě, která slouží jako lávka.


Hlavní přínosy projektu

Zdejší mokřady mají nesporné přínosy v oblasti biodiverzity a ekosystémových služeb. O benefitech uvedených na začátku tohoto textu se lidé učí z interaktivních edukačních prvků umístěných v prostoru kolem mokřadů. Můžete si zde například zkusit, jak těžké je speciální pumpičkou „odpařit“ do okolí pět set litrů vody. To je totiž objem, který dokáže odpařit vzrostlá lípa za jediný den. Vedle produkce kyslíku tedy poskytuje i tuto „klimatizační“ službu, kterou lidé ocení především v létě. U jiného zastavení si pak můžeme porovnat teplotní rozdíly – zatímco když je na slunci 41 stupňů Celsia, ve stínu stromu teplota čítá 25 stupňů. O kus dál pak nacházíme dva modely vyrobené z kmenu stromu. Ty ukazují, jak snadno a rychle dojde k zaplavení lidských obydlí u řeky ve vyhloubeném a narovnaném korytu, kdežto řeka s meandry a tůněmi velkou vodu zadrží a modely domků na rozdíl od prvního případu nezatopí.

Vedle nezanedbatelných přínosů v oblasti zadržování vody, klimatu a biodiverzity mají Mokřady Jablonné i své socio-ekonomické benefity. Slouží jako místo k rekreaci obohacené o vzdělávací rozměr. Místo navštěvují žáci a studentky v rámci ekovýchovných programů i celé rodiny. U jedné tůně dokonce nacházíme malou pláž, která slouží dětem k hrám a koupání. V okolí jsou pro nejmenší připravené i přírodní prolézačky z dutých kmenů stromů. Zbudována je tu také trasu, kterou využívají lidé na vozíku. Během naší prohlídky se tu potkáváme s místními i turisty z dalekého okolí, které stejně jako nás neodradil ani déšť. U výčtu benefitů bychom také neměli zapomenout na estetickou hodnotu této lokality. „Nejpestřejší je to na jaře, střídají se tu různé barvy – žluté blatouchy, bílé řeřišnice nebo růžové kohoutky,“ popisuje Najmanová.

Foto: Karolína Poláčková

Výzvy, se kterými se zde potýkali

Většina místních přijala mokřady za své a pravidelně je využívá k odpočinku i pozorování divoké přírody. Zprvu se však našli i lidé, kteří k záměru obnovit mokřady pro lidi i pro přírodu byli skeptičtí. Někteří se báli, že se o lokalitu časem přestane pečovat, chodníčky zarostou a investované peníze přijdou nazmar. „Dříve kvůli zabahněné cestě při hloubení tůní lidé volali policii. Mohli zavolat mě. Dost mě to mrzelo,“ svěřuje se naše průvodkyně, ale navazuje pozitivní zkušeností: „Dneska je situace jiná. Lidé nám už věří. Starší lidé nám dodneška děkují, když je tu potkáme.“ Při záměru obnovy mokřadů se také veřejnost často obává zvýšeného výskytu bodavého hmyzu. Správně fungující tůň však nemůže sloužit jako líheň pro komáry. V dobře fungující tůni je přítomna řada vodních živočichů, kteří se živí larvami komárů – například čolci, některé žáby nebo larvy potápníků či vážek. Komáři se tedy sice v tůni vyskytovat budou, ale naprostá většina larev padne za potravu jiným živočichům.

Vedle získání důvěry místních či shromáždění všech potřebných povolení bylo výzvou i financování celého projektu. Kompletní obnova mokřadů, vybavení a péče o lokalitu je složená z desítek různých dotací. Využit zde byl především Operační program Životní prostředí, finance z česko-saského projektu Cíl 3, Norských a Švýcarských fondů či krajské dotace. Kuriozitou je haťový chodník, jehož financování zde pokryly finance ze tří různých projektů. „Neexistuje totiž žádný komplexní dotační program,“ říká Najmanová a doplňuje: „Většina dostupných dotací jsou navíc jen na samotnou realizaci. Nikdo nefinancuje přípravné práce, jako je geodetické zaměření nebo vyjednávání s majiteli a majitelkami pozemků. I když teď se situace trochu lepší. Letos jsme uspěli s projektem u Norských fondů a v Libereckém kraji lze získat dotaci z programu na retenci vody v krajině, realizace však musí bezprostředně navazovat. A je třeba si uvědomit, že málokterá dotace je stoprocentní a je tedy nutné shánět dofinancování. Nejlepší je, když pozemek vlastní jeden majitel, například město. Jako možný způsob, jak získat finance k výkupu pozemků, se osvědčil také crowdfunding, tedy hromadné financování, při kterém větší počet lidí přispívá menším obnosem k cílové částce požadované pro nákup pozemku vhodného k realizaci projektu. Na vše ostatní se dají sehnat dotace.“

Po obnovení mokřadů se zde objevil i problém s vandalismem – rozšlapané kosatce, olámané čerstvě vysazené třešně, vyvrácené zabetonované naučné cedule. Poté, co policie dotyčné osoby zadržela a udělila nemalou pokutu, problémy s vandalismem ustaly. „Od té doby se to zlepšilo. I když se sem někdo jde opít a nechá tu nepořádek, znamená to, že lokalitu využívají všechny věkové generace všech společenských vrstev, což je svým způsobem pozitivní. Už to tu ale nedemolují,“ komentuje aktuální situaci Dagmar Najmanová.

Foto: Karolína Poláčková

Přístup obce ke zdejším mokřadům

Radnice zpočátku nebyla k záměru obnovy mokřadů důvěřivá. „Nelze říct, že by nám vyloženě házeli klacky pod nohy, spíš měli strach, aby to město nemuselo financovat, s čímž ve svém plánu rozpočtu nepočítalo,“ vysvětluje přístup radnice Najmanová. Nyní Čmelák plánuje mokřady rozšiřovat, diskutuje se i o třetí etapě a obec je již mokřadům plně nakloněna.

„Starosta už mokřady vzal za své. Chodí to tu ukazovat návštěvám, chlubí se. Každý rok navíc radnice přispívá Čmelákovi částku na údržbu lokality a razítka na další etapu získáváme mnohem rychleji,“ komentuje nynější přístup radnice Dagmar Najmanová. Podle ní už dnes město vidí přínosy mokřadů. Zlom v přístupu politiků a političek prý nastal ve chvíli, kdy „to začalo být hezké“. I v souvislosti s tím upozorňuje na nutnost následné péče.

Praktické rady

Na závěr našeho rozhovoru během prohlídky Mokřadů Jablonné s námi sdílí Dagmar Najmanová i několik praktických rad. „První dva roky jsme s dobrovolnictvem vytrhávali orobince, rychle totiž zazemňují tůně. Tím jsme je hodně potlačili. Stále tu jsou, ale nezarůstají vodní hladinu,“ vysvětluje a dodává: „Jak stále zdůrazňuji, není to jen o realizaci, ale také o následné údržbě – pokud to tedy chcete i jako rekreační prostor pro lidi.“

„Porost sečeme mozaikovitě, aby část zůstala jako pastva pro hmyz. Na hmyz jsou pak navázána další zvířata. Je to finančně náročnější, ale je to znát na zdejší biodiverzitě. Je tu i plocha, která se neseká – funguje jako srovnávací výzkumná plocha. Zjišťujeme tak, zda má náš management efekt,“ vysvětluje strategii péče. „Základem je nicméně vytipovat vhodný pozemek. Přínosnější je, když se vybere lokalita, která je zanedbaná, než když se snažíte udělat mokřady z parku. Je to snazší,“ sdílí zkušenosti Čmeláku jeho zástupkyně Dagmar Najmanová.

Kromě rozšiřování zdejších mokřadů a péče o jiné lokality, nyní pracovnice a pracovníci Čmeláku vytipovávají další místa v severních Čechách vhodné k revitalizaci a pokračují tak ve své misi.

Foto: Karolína Poláčková


Příklady odjinud

V České republice nacházíme i další inspirativní obnovy mokřadů. Jednou z nich je například Ptačí park Josefovské louky ve městě Jaroměř.

Josefovské louky jsou zřejmě největším projektem obnovy mokřadů u nás. K životu tam totiž Česká společnost ornitologická přivedla sto let starý závlahový systém, který fungoval na řece Metuji na začátku 20. století. Vytvořeno zde bylo 20 menších tůní, které od roku 2018 doplňuje soustava velkých tůní o velikosti 1,5 hektaru. Až do roku 2014 přitom byly Josefovské louky konvenčně obdělávaným územím. Hlavním cílem je dnes zadržet vodu v nivě řeky a tím vytvořit stálý a kvalitní mokřad, který poskytne útočiště ohroženým druhům nejen mokřadních ptáků, ale i dalších živočichů. Zdejší mokřady přispívají k dlouhodobému zadržování vody v krajině, ochlazování místního klimatu a poskytují prostor pro rozlití a zastavení povodňových vln. Od roku 2006 pomohly Josefovské louky zastavit povodně už třikrát.

Velkým úkolem bylo přesvědčit místní zemědělkyně, rybáře, rybářky a myslivce o tom, že jim park nebude znemožňovat či znesnadňovat činnost. Toho se však vytrvalým vyjednáváním podařilo dosáhnout. Objevily se i obavy ze zvýšeného výskytu bodavého hmyzu. Ani tyto obavy se však nepotvrdily.

Celý projekt je postaven na široké podpoře veřejnosti, která poskytuje i finanční dary na budování parku. Nejekonomičtější a nejšetrnější údržbu velké části parku zde zajišťují svou pastvou divocí koně – exmoorští pony. Některé tůně a kanály však nejsou součástí pastviny. Na těchto místech je třeba vyřezávat náletové dřeviny a vysekávat trávu. Práci však zajišťuje zdarma dobrovolnictvo nebo jsou finančně pokryty z různých dotací a grantů.

Podobnou realizaci najdeme i ve městě Rousínov na jižní Moravě. Na rozdíl od předchozích dvou příkladů ji zde iniciovalo samo město. Většinu prostředků se podařilo získat z Operačního programu Životní prostředí, zbytek nákladů pokryl městský rozpočet. Na základě předchozí studie nechalo vedení města na pozemcích, do té doby povětšinou využívaných pro intenzivní zemědělství, zbudovat mokřady, aby chránily před povodněmi bytovou zástavbu na toku Rakovec nejen v Rousínově, ale i v okolních obcích. Zdejší mokřady tak fungují nejen jako rekreační oblast a podpora místní biodiverzity, ale v případě přívalových dešťů dokáží zastavit i velkou vodu. Mokřady tak ocení lidé, klima i příroda.

- publikováno 16. října 2021
Kontakty Dagmar Najmanová
Čmelák – Společnost přátel přírody z.s.
Švermova 32
460 10 Liberec 10

Tel.: 721 777 876
E-mail: dagmar.najmanova@cmelak.cz
Sdílet
Stáhnout pdf
Podpořte nás v naší snaze o moudřejší města Podpořte nás  
Co se podařilo ve vaší obci? Napište nám
Vzdělávací semináře a poradenství Zjistit víc  
Chcete si stáhnout texty v PDF?? Stáhnout

Mohlo by vás zajímat