Povinné zelené střechy či fotovoltaika: jak může k ochraně klimatu sloužit územní plán : Moudrá města

Zelené střechy. Nejde o barvu střech, ale o využití široké palety rostlin na střechách skladových hal, výrobních objektů nebo velkých prodejen. Města a obce jsou specifické vysokým podílem vodě nepropustných ploch. Nárůst zpevněných ploch bez koncepčního řešení zeleně a vodního hospodaření však vede k tvorbě tepelných ostrovů a zřetelně narušuje vodní cyklus. Voda se tak nemůže přirozeně vsakovat do půdy a rychle odtéká. Během deště odvádíme kanalizační sítí z měst většinu srážkových vod, což má ekologický dopad také na vodní bilanci, například na hladinu podzemních vod a vzdušnou vlhkost dané lokality. Během přívalových dešťů je kanalizace přetěžována a v problémových místech se znečištěná voda z kanalizace dostává zpět na povrch, přímo do přírody. Vhodným řešením, jak zadržet významnou část vody, jsou právě zelené střechy.

Jednou z nejdůležitějších funkcí zelených střech je jejich schopnost absorbovat vodu a díky odparu vodní páry skrze listy rostlin ochlazovat a zvlhčovat okolní prostředí. V horkých letních dnech může rozdíl v teplotě klasických a zelených střech vyšplhat až na 50 °C. Například intenzivní střešní zahrady mohou v letním období zadržet až 80 % dešťové vody. Zelené střechy tudíž pomáhají předcházet riziku bleskových povodní. Zadržená voda dává život střešním rostlinám, které zachytávají polétavé prachové částice a přeměňují oxid uhličitý na kyslík. Rostlinné koberce dělají ze střech domov užitečnému hmyzu a chrání budovy od teplotních extrémů. A zatímco v zimě pomáhají udržet v budově potřebné teplo, v letních měsících přispívají k jejímu ochlazení. Díky úsporám energií na vytápění či klimatizaci nám mohou i značně ušetřit finanční náklady. Přítomnost ozeleněných střech má navíc relaxační a psychologické účinky, pomáhá snižovat krevní tlak a přirozeně zklidňuje organismus. Střechy pokryté vegetací tak mají obrovské množství benefitů – od ekonomických a ekologických až po sociální. Jejich potenciál se rozhodla využít i radnice v Říčanech, šestnácti tisícové obci u Prahy.

Stacionář Olga. Foto: archiv města Říčany

Dynamický rozvoj jako příležitost

Kvůli bezprostřední blízkosti hlavního města Prahy zažívají Říčany dynamický a mnohdy až chaotický rozvoj. S tím je spojená i velká finanční nákladnost. Město například neslo dluh za výstavbu zdejší školy, kterou bylo nutné kvůli rostoucímu počtu obyvatelstva postavit. V poslední dekádě se tak tamní radnice orientuje na regulaci nové zástavby skrze územní plánování. „Soustředili jsme se na pochopení principů územního plánování a využívání nástrojů pro řešení divoké suburbanizace, která se tu odehrávala,” uvádí nás do problematiky dnes už bývalý starosta Říčan Vladimír Kořen. „Prošli jsme si etapizací územního plánu. Do územního plánu jsme tedy vložili podmínku, která stanovuje, že se v některých rozvojových plochách budou moci stavět domy pro bydlení nebo skladová centra, až bude kupříkladu vybudována nová škola nebo dopravní, vodárenská či zelená infrastruktura. Změnili jsme pohled na územní plánování. Začal se rodit nápad využít územního plánu k reakci na klimatickou změnu a na adaptaci na ni,” přibližuje Kořen široké možnosti využití územního plánu.

Radnice se rozhodla udávat směr v transformaci Říčan směrem k udržitelnému městu a být v této sféře tahounkou změn rozličného charakteru. „Během několika let jsme vypověděli zemědělcům smlouvy na pozemky, které byly v majetku města. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny jsme začali dělat výsadby remízků, veřejných sadů podél cyklostezky i vysazovat zeleň jako izolaci hluku. V té krajině je to vidět – v remízcích jsou už chřástalové,” popisuje dřívější starosta a současný zastupitel výsadby v krajině a pokračuje, „u veřejných staveb jsme nastavili podmínky tak, že tam jsou zelené prvky nutné. Na budově zdejší školky Větrník tak nechybí zelená střecha či stěny. Zelenou střechu najdete i na novém stacionáři Olga nebo na třech budovách jedné z místních základních škol. Zelenou energii dodávají panely na střeše úřadu a v přípravě je projekt solární elektrárny na střeše další ze základních škol,” objasňuje Kořen. Město šlo ale dál a na konci roku 2020 pomocí změny č. 4 územního plánu Říčan zavedlo povinné zelené střechy pro všechny nové stavby nad tři sta metrů čtverečních.

Pro stavebníky se s touto povinností pojí i výhody. „Jednak se jim bude zelená střecha započítávat do minimálního procenta zeleně, které územní plán Říčan stanovuje, zároveň existují státní programy právě na jejich budování a připravují se další,“ uvádí zastupitel. Velká diskuze se vedla o charakteristice střechy. Nakonec zvítězila kompromisní varianta v podobě extenzivních zelených střech s vrstvou substrátu alespoň patnáct centimetrů. Splněním podmínky vegetační střechy s trvale udržitelnou zelení si pak stavebník může polovinu výměry střechy započítat do celkového procenta zeleně. Maximálně lze takto nahradit čtvrtinu požadované zeleně na pozemku. To může některým stavebníkům velmi usnadnit situaci, obzvláště při malé velikosti pozemku. Hranice velikosti střechy od tři sta metrů čtverečních byla stanovena po důkladné úvaze jako optimální hranice mezi rodinnými domy a jinými stavbami, zejména komerčního charakteru.

Do katastru Říčan spadá i několik velkých hal u dálnice z Prahy. Vytvářejí tepelný ostrov, který způsobuje problémy. „Když se to nažhaví, jsou z toho pomyslné radiátory, stoupá tam proud horkého vzduchu. Lidé si v roce 2018 začali všímat, že když přichází nějaká bouřka od jihu, u Říčan se rozdělí a udeří v Kostelci a v Praze a nás mine. Stalo se to několikrát. Vyschl nám potok, vyschlo nám přírodní koupaliště. Lidé za mnou chodili a ptali se, jak je možné, že nás ty bouřky míjejí? Prokazatelné je to, že termo ostrovy mění lokální klima, není to přirozená záležitost. Má to velký vliv,” popisuje Kořen působení hal na místní počasí. Říčany navíc také trápí jednotná kanalizace – problém, o kterém se moc nemluví. „Existuje síť odlehčovacích objektů, kvůli nimž, když přijde déšť, splašky tečou volně do přírody. Je to tabuizované smradlavé téma. Vodohospodáři tvrdí, že to jinak nejde. My jsme tu měli dvě odlehčovací komory. Nechali jsme tam udělat retenci, ale nepomáhá to stoprocentně. Zelené střechy jsou právě tou cestou, jak změnit hospodaření s dešťovou vodou a zmírnit problém i s odlehčovacími objekty,” vysvětluje Kořen.

Územní plán Říčan však myslí i na ty, kteří z nějakého důvodu nechtějí nebo nemohou zelenou střechu na své stavbě realizovat. Druhou možností je využít střechu k zbudování solární elektrárny. „Elektrická energie vyrobená fotovoltaickými panely může významně snížit provozní náklady budov. Decentralizace energetických zdrojů s využitím obnovitelných zdrojů je jednou z hlavních cest, jak zmírnit klimatickou změnu. Technologie navíc za poslední roky velmi pokročily. Stále běžnější jsou bateriové systémy, které umí energii uchovat na dobu, kdy slunce nesvítí. Existují navíc státní dotační programy, které zkracují návratnost investice,” vyjmenovává Kořen benefity druhé možnosti a dodává, „oproti zelené střeše jsou solární panely výrazně lehčí, takže je unese téměř jakákoliv střecha. Například i ta, jejíž sklon či konstrukční řešení zelenou střechu nedovolí.”

Územní plán, který pomáhá plnit mezinárodní závazky

Téma zelených střech je obsaženo v základních národních a mezinárodních dokumentech z oblasti udržitelného rozvoje a ekologie, ale i v Územní studii krajiny zpracované pro Říčany v roce 2019. Implementace požadavku na zelené střechy je zároveň i krokem k naplnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody. Záměr změny územního plánu navíc radnice konzultovala s Ministerstvem životního prostředí i s odbornicemi a odborníky Ministerstva pro místní rozvoj.

„Na jiných strategických dokumentech ke klimatu jsme v Říčanech nepracovali. O strategické plány se dá opřít, nejsou ale závazné. Regulace skrze územní plán je tou cestou,” objasňuje Kořen a pokračuje, „radnice má dva tři nástroje, se kterými pracuje – rozpočet, personální politiku a územní plán. Územní plán je vizí na třicet let dopředu. Nemá smysl přemýšlet o dalších strategiích, které nemají tak silnou zákonnou podporu jako územní plán.”

Změna až po debatě s širokou veřejností

Prvním krokem k takové změně, jakou je zavedení povinných zelených střech či fotovoltaiky, musí být především rozproudění debaty a získání širší podpory. „Nejprve musíte mít politickou podporu, mít jasně zpracované teze, které přesvědčí vaše spolupracovnice a spolupracovníky ve vašem uskupení i v opozici,” vysvětluje nutnou strategii Kořen a pokračuje, „snažíme se debatu kolem územního plánování kultivovat a dodávat jí novou hloubku. Většina zelených změn v územním plánu se prosazuje špatně. Někteří lidé to vnímají jako přespřílišné novátorství, které má v sobě destrukční linku – může to někoho omezovat. Nevidí to jako příležitost, tak, jak se to snažíme komunikovat my.” To ale vedení radnice neodradilo. „Začali jsme tedy s architektem hledat argumentaci, proč se do toho pustit. Dle mého názoru je klimatická krize ohromná technologická příležitost. Dohledali jsme studie na ekonomickou návratnost. Na příštích sedm let navíc spoustu nákladů pokryje stát nebo Evropská unie. Uvažovali jsme i o nějaké formě pobídek od obce,” doplňuje Kořen.

Součástí procesu změn územního plánu či tvorby úplně nového jsou vždy veřejná projednání. „Jde o proces, který je odzkoušený a má své pevné podmínky. Je to ta nejvážnější participace, jaká může být. Lidé i spolky mohou podávat připomínky či námitky, ke kterým se musíte nějak postavit. Je tam i soudní obrana. Názor vlastníků i organizací tedy musíte brát vážně. Vstupují do toho dotčené orgány, které dávají odborný pohled. Museli jsme najít konsenzus s krajem, Odborem územního plánování a stavebního řádu. Nejdřív měli výhrady. Argumentovali jsme tedy i ve spolupráci s odbornicemi a odborníky z Ministerstva pro místní rozvoj a z Ministerstva životního prostředí, abychom je přesvědčili, že když mohou územní plány někde regulovat barvu střešní krytiny, proč by nemohly regulovat její využití, které pak přispívá k ochraně klimatu,” přibližuje Kořen roli odborné i laické veřejnosti.

„V Říčanech uskutečňujeme participativní rozpočet, ale tam je to na bázi dobrovolnosti. Když politik či politička nechce, projekt projít nemusí. Nikdo ani město nemůže žalovat. Je to jen o osobním přístupu,” dodává Kořen a uvádí příklad, kdy se vynechání veřejnosti z příprav vymstilo. „Já už nejsem starostou půl roku. Město teď při změně parkování veřejné projednání neudělalo, a to se mně nelíbilo. Teď se to vrací jako bumerang. Lidé jsou už naučení do těchto procesů vstupovat. Sebrali podpisy pod petici za referendum proti parkovacím zónám.”

Vzhledem k – na české poměry – inovativní změně územního plánu vyvolala veřejná projednání značný zájem. Dle slov Vladimíra Kořena bylo možno veřejnost rozdělit do zhruba tří skupin. Jedna, která byla ze změny nadšená a označovala ji jako zajímavou a progresivní, druhá byla spíše lhostejná a třetí skupinu představovali stavebníci, kteří tuto změnu územního plánu považovali za přítěž. „Tehdejší připomínky jsme vypořádávali trpělivým vysvětlováním toho, jak to vlastně myslíme. Podařilo se nám většinou vyvrátit jejich obavy,” líčí nynější zastupitel Říčan. „Svět korporací se radikálně mění, spousta investorů takové prvky bere jako standard. Už tomu rozumí. Lidé ale pociťují neklid, protože se jim mění svět. Rodí se strach, že přijdou o své klasické hodnoty a výchozí paradigma. Je potřeba to vnímat. Změna je průlomová. Očekáváme žaloby. Vůči etapizaci jsme jich dostali sedm, ale obstáli jsme,” doplňuje.

Město s vizí založenou na datech

Říčany měly poslední dekádu ve srovnání s ostatními městy výjimečnou situaci. Podařilo se tu sestavit uskupení, které drtivou většinou vyhrálo volby. „Byla tam politická vůle a vize, která přesvědčila. Pokud bychom měli menší zastoupení v zastupitelstvu, asi by se to projednat nepodařilo,” hodnotí výchozí pozici Kořen.

Důležitým aspektem byla dle Kořena také variabilita využití střech, kterou nový územní plán zadává, tedy možnost umístit na střechu místo vegetace solární elektrárnu. „Nechtěli jsme to tlačit nějakou nebývalou silou nebo jedním směrem. Ta možnost volby je důležitá,” vysvětluje záměr Kořen. Jako podstatnou hodnotí i definici skladby zelených střech. „Nejdříve jsme chtěli, aby střechy byly intenzivní s tím, aby tam měly dořešené i zavlažování. Postupně jsme ustoupili na to, že připouštíme i extenzivní. Máme ale definovanou tloušťku substrátu vrstvy, ve které rostliny budou růst, aby to někdo nemohl „obejít” pouze mechem,” objasňuje Kořen. Důležitá byla také debata směrem k nadřízeným orgánům – k ministerstvu a kraji. „U Ministerstva životního prostředí jsme nalezli poměrně velkou podporu. Přišlo jim to jako zajímavý nápad. Cítili jsme, že v tom nejsme sami. Bavili jsme se o tom opatření také na různých konferencích s jinými městy – jak na to, jestli to má smysl. I to nám pomohlo,” oceňuje Kořen a dodává, „myslím, že nejsme radikální. Snažili jsme se na to jít spíše odbornou cestou než romantickým nadšením pro rozchodníky. Je důležité koukat na data a vidět tam ty přínosy.”

Při otázce, co by Vladimír Kořen doporučil lidem, kteří chtějí podobné opatření realizovat ve svém městě či obci, má jasno. „Iniciovat to! Když je zastupitelstvo, které právě rozhoduje o nějakých změnách v územním plánu, běžte na zastupitelstvo, podejte námitku, připomínku a ptejte se, proč něco takového nedat do zadání. Vstup do diskuze je nejdůležitější. Je potřeba tu diskuzi otevřít. Když dáte podnět ke změně územního plánu, tak se s tím zastupitelstvo musí zaobírat,” vyzývá k akci Kořen.

Zeleni na střechy pomáhají i jinde

Jiné samosprávy v České republice zatím povinnost zelených střech ve svých územních plánech neuvádějí. Existují ale dotační programy, které budování zelených střech podporují. Pro takovou podporu zelených střech se rozhodli v Brně. Pro rok 2021 zde běží dotační program Zeleň střechám! Je určen všem, kteří chtějí zkvalitnit tepelnou stabilitu svého obydlí a žít v trvale udržitelné výstavbě. Cílem programu z pohledu poskytovatele je primárně řešení pasivních retenčních opatření u stávajících i nově budovaných objektů, které mají za cíl eliminovat škody způsobené bleskovými povodněmi a snížení množství polétavého prachu. Výše dotace na jeden projekt se pohybuje v rozmezí 700–1 400 Kč na jeden metr čtvereční.

Od ledna 2017 je navíc možné žádat o dotaci na realizaci zelené střechy z programu Nová zelená úsporám, který vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí a je administrováno Státním fondem životního prostředí. Využít ho tedy může majitelka či majitel domu kdekoliv na území České republiky. Program je zaměřen na úspory energií pouze v rodinných a bytových domech. Výše dotace zde aktuálně činí 800 Kč na jeden metr čtvereční zelené střechy.