S rostoucím počtem lidí ve městech roste i pestrost jejich zvyků, zájmů, potřeb i požadavků na veřejný prostor. Veřejná prostranství, která slaďují různorodost představ s dostatečnou sociální citlivostí, mohou omezit vznik konfliktů a naopak přispět ke zlepšení komunitního života v hustě obydlených městských oblastech. Slouží jak každodennímu pohybu lidí, tak nejrůznějším jednorázovým akcím. Přívětivost okolního prostředí přitom často hraje důležitou roli pro rozhodování, kde si noví obyvatelé a obyvatelky najdou zázemí pro svůj domov. A to jak v nových rozvojových zónách, tak ve starších hustě obydlených zástavbách.
Město Vídeň dosáhne v roce 2030 počtu dvou milionů obyvatelstva. Radnice již nyní usiluje o živé a spravedlivé město se sociálně smíšenými čtvrtěmi a aktivními občany a občankami. K podílu na lokálním veřejném životě a k poznávání svého sousedství motivuje vídeňské obyvatelstvo akční program Grätzloase neboli sousedské oázy, kterým radnice zve místní k oživování veřejného prostoru tam, kde žijí.
Radnice ve Vídni podporuje akce posilující dialog v ulici nebo čtvrti – zde sousedská večeře uprostřed ulice.
Dotační program pro místní komunity z názvem Grätzloase spustila vídeňská radnice na jaře roku 2015. Podporovány jsou například sousedská setkání, pouliční festivaly, městské zahradničení a výsadby stromů. Zájem mají i dětské skupinky s jednodenními workshopy či soutěžemi. V roce 2017 tak například proběhly v ulicích Vídně soutěže v hodu holínkou či malování dětských motivů na zdi a ploty. O podporu žádají i výtvarníci a výtvarnice, kteří navrhují pro konkrétní ulice jednoduchý nábytek tam, kde mobiliář pro odpočinek chybí. Unikátní je možnost využít pro uspořádání sousedských akcí parkovací místa. Je možné na nich vybudovat i dočasný mobiliář sloužící lidem z okolí, a to až na sedm měsíců v roce. Místa připomínají zahrádky kaváren, na rozdíl od nich ale není posezení v těchto parkletech podmíněno konzumací. Parkovací místa a přilehlý chodník však mohou pro zahrádky využít i kavárny. Většina zájemců a zájemkyň využívá pro parklety mobilní nábytek z europalet a navíc zahrádku okrašluje zelení v květináčích. V roce 2017 bylo podpořeno 21 takových akcí. Inspirativním nápadům se meze nekladou – v rámci dotačního systému získala podporu například i pouliční pekárna na chleba v nevyužívané části zeleného prostranství. Program také vítá aktivity propojující různé kultury, například sdílením kulturních a kulinářských akcí nebo společným zahradničením. Zájem o finanční podporu radnice rok od roku roste. Zatímco v roce 2015 získalo grant 30 iniciativ, v roce 2017 už to byl více než dvojnásobek – celkem 65 iniciativ. Dotační program je organizován kanceláří vídeňské asociace Místní agenda 21. Místní agenda 21 (MA21) je celosvětově přijatý koncept pod hlavičkou Organizace spojených národů, který dává místním samosprávám velkou důvěru v případě, že usilují o udržitelný rozvoj v sídlech. V základech MA21 stojí předpoklad, že udržitelný rozvoj sídel není možný bez intenzivní spolupráce místních úřadů s místními lidmi.Sousedské akce oživují město. I na místech pro parkování
Jak to funguje?
Grantový program má dvě varianty: občané a občanky si mohou zažádat o dotaci pro svou sousedskou akci buď do výše maximálně 4 000 eur, nebo do výše 8 000 eur. Podmínky pro získání vyššího grantu jsou složitější, nejčastěji se proto žádá o grant do 4 000 eur. Příspěvek na akci mohou dostat neformální iniciativy, malé firmy, školy nebo spolky. V obou případech mají ke konzultacím k dispozici paní Annelies Larcher nebo jejího kolegu Johannese Kellnera z vídeňské asociace Místní agenda 21, kteří pomáhají vyřídit organizátorům a organizátorkám akce nezbytná administrativní povolení.
Kdokoli usiluje o podporu své aktivity, musí zajistit, aby se akce konala ve veřejném prostoru a byla nezisková a veřejná – tzn. přístupná komukoliv a zdarma. To jsou jediné podmínky radnice na formu akce. Projekty vybírá sedmičlenná komise složená z lidí z jednotlivých úřadů, z institucí, které mají na starosti veřejná prostranství, a z politiků a političek. A protože se jedná o městský grantový program, mohou žadatelé a žadatelky očekávat, že jim jak poskytovatel grantu, tak vídeňské úřady vydávající povolení a stanoviska vyjdou vstříc.
Annelies Larcher a Johannes Kellner z asociace Místní agenda 21. Zdroj: www.graetzloase.at
Vídeň usiluje o živé a spravedlivé město a aktivní participaci obyvatelstva dlouhodobě. Tyto principy má zakotveny například v městském plánu rozvoje s názvem STEP 2025, v němž je zakotvena snaha realizovat občanské projekty a přizvat tak veřejnost k aktivní účasti na navrhování a péči o jejich sousedství. Více o těchto snahách najdete např. v případu Zahrádky na rohu. Podobné principy nalezneme i v dlouhodobé iniciativě města Smart City Vienna, která pojmenovává silné stránky města a upřesňuje, jakým způsobem je nadále posilovat prostřednictvím chytrých řešení. Jeden z pilířů, na kterém chce Vídeň iniciativu Smart City stavět, je vysoká a sociálně spravedlivá kvalita života ve městě, které je inkluzivní pro různé skupiny obyvatel a podporuje kooperaci mezi nimi.Na co vídeňský program navazuje?
Jak vypadá podpora oživování veřejných prostranství v České republice?
V České republice podporují obdobné aktivity ve veřejném prostoru nadace, například Nadace Veronica nebo Nadace VIA ve svém programu Živá komunita (kontakt níže). Menší projekty zlepšující stav veřejných prostranství u nich mohou podávat jak jednotlivci, tak spolky či radnice. Grantová podpora je v řádu desítek tisíců korun a žádoucí je do realizace projektu zapojovat veřejnost, dobrovolníky a dobrovolnice.
Inspirativní může být i model participativního rozpočtování, který radnice postupně zavádí v některých městech. Například v Brně byl participativní rozpočet spuštěn v roce 2017 pod názvem Dáme na vás. Radnice nabídla obyvatelům a obyvatelkám Brna dvacet milionů korun na projekty, které považují za veřejně prospěšné. A obdobně jako ve Vídni, i v Brně byla podpořena jak nová hřiště pro děti nebo komunitní centra, tak krátkodobé úpravy veřejného prostoru – konkrétně třeba dráha pro bruslaře v délce dvou kilometrů na zamrzlé Brněnské přehradě.
Netradičním formátem je plzeňský koncept Pěstuj prostor. Místní spolky a jednotlivci vytvořili platformu, kterou spojuje jediný cíl – měnit veřejný prostor v Plzni k lepšímu. Usilují o to různými způsoby. Veřejný prostor např. zpřehledňují pomocí zájmových map, vyhledávají jeho hodnoty a snaží se o to, aby nezanikly, nebo mapují potřeby a přání jeho uživatelů a uživatelek. Dalším nástrojem je pak grantová podpora místním lidem na financování drobnějších úprav, uskutečnitelných během několika dnů za pomoci architektů a architektek, dobrovolnictva a ruční práce.
Za zmínku stojí i akce Zažít město jinak, která se snaží ukázat, co se stane s ulicí, když patří jen lidem a jejich fantazii. Celostátní akci iniciovalo od roku 2006 pražské sdružení Auto*Mat, nejprve v Praze, postupně v dalších lokalitách v České republice (v roce 2016 se slavnosti konaly na 66 místech v Praze a ve 20 dalších městech). Je to nekomerční projekt postavený na dobrovolné práci, kdy v rámci jednoho dne zaplní ulice místo aut koncerty, divadla, dílny, hry pro děti nebo hostiny s recepty místního obyvatelstva.
- publikováno 16. května 2018nebo Johannes Kellner
Grätzloase
ein Aktionsprogramm des
Vereins Lokale Agenda 21 in Wien
Grüngasse 9/5
A-1050 Wien
ZVR: 471209907
Mobil: 0660-7128856
E-Mail: larcher@la21wien.at
www.graetzloase.at
www.facebook.com/Graetzloase
Nadace VIA, program Živá komunita
email: zivakomunita@nadacevia.cz
www.nadacevia.cz/ziva-komunita
www.facebook.com/zivakomunita/
